„Nárůst zájmu přičítáme zvýšení informovanosti laické veřejnosti včetně pacientů, toleranci ve společnosti a díky tomu i větší odvaze lidí si situaci přiznat, přiznat ji svému okolí a vyhledat odbornou pomoc,“ vysvětlil mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob důvod meziročního nárůstů lidí hlásících se o změnu pohlaví o šest procent.

Změna pohlaví je v České republice možná od roku 2012, tehdy o ni požádalo odbornou komisi pro zavádění změny pohlaví transsexuálním pacientům pouze třináct osob. Za rok 2022 už to bylo osob 208. Celkem o ni požádalo 1 349 osob. Mluvčí ministerstva uvedl, že odborná komise nevyhoví pouze jednotkám případů.

Zájem o změnu pohlaví mají spíše mladí lidé. „Na jednání komise se nejčastěji hlásí lidé ve věku dvacet až třicet let, ale přibývá i náctiletých. Nejčastěji jde o změnu z ženy na muže,“ řekl Jakob.

Podle Daniela Zikmunda z organizace Transparent, která usiluje o prosazování práv a pozitivních společenských změn ve prospěch transgender, nebinárních a intersex osob, o změnu mají leckdy zájem i lidé vyššího věku, kteří do té doby žili v heterosexuálních vztazích. „Někteří se rozhodnou takzvaně vyoutovat a procházejí tranzicí například i po tom, co mají rodinu a do té doby žili v heterosexuálním vztahu,“ uvedl Zikmund.

Změna pohlaví člověka nastává chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů. Transsexuálním pacientem se rozumí osoba, u které je trvalý nesoulad mezi psychickým a tělesným pohlavím.

Chirurgické výkony jdou provést pouze u pacienta, jemuž byla jasně diagnostikována porucha sexuální identifikace, a prokazatelně tak nemůže dále žít jako osoba opačného pohlaví. Před zahájením léčby pro změnu pohlaví v České republice musí být fyzická osoba svobodná, rozvedená, partner se zrušeným partnerstvím či vdovec nebo vdova.

Po zahájení léčby pro změnu pohlaví může matriční úřad povolit změnu jména na neutrální, obourodé jméno – jedná se o jméno a příjmení, které má stejnou podobu pro mužský i ženský tvar.

Ochránci lidských práv současnou legislativu a její praktiky týkající se zejména kastrace, jež chirurgickou změnu pohlaví doprovází, považují za nehumánní. „Česká republika je jednou z posledních zemí v Evropě, kde tato nehumánní praktika na úrovni mučení stále zůstává součástí legislativy. Povinnost sterilizací při úřední změně pohlaví považuje za porušení lidských práv Evropská úmluva o ochraně lidských práv, Evropská sociální charta či lidskoprávní úmluvy OSN,“ zdůraznila vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Současný proces změny pohlaví by však podle slov mluvčí Ministerstva zdravotnictví neměl být ulehčován. „Legislativa se v podstatě snaží co nejvíce ochránit pacienty i poskytovatele před nesprávným rozhodnutím a jeho následky. Tedy proces vedoucí k chirurgickým zákrokům transsexuálních pacientů nechceme zjednodušovat,“ řekl Jakob.

Ministerstvo spravedlnosti se nicméně podmínkou znemožnění reprodukční funkce v současnosti zabývá, ze zákona ji chce vyjmout. Mluvčí Ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka upozornil, že pro část politického spektra je toto téma stále citlivou otázkou, nejprve je proto třeba získat širší politickou podporu. „Požadované změny představují pro část politického spektra poměrně citlivou otázku, a jejich prosazování je tak spojeno s nezbytností získat předem dostatečnou politickou podporu. Tato jednání probíhají na vysoké politické úrovni,“ doplnil Řepka.