Zpravodajský server Politico nahlédl do dokumentu Evropské komise, z něhož vyplývá, že Evropská unie tlačí na své členy, aby podepsaly společnou deklaraci, v níž se zaváží k oživení solárního průmyslu.

Dokument přichází v době, kdy evropské solární firmy varují před kolapsem, a to v souvislosti s čínskou konkurencí a přebytkem nabídky v Evropské unii.

V Německu například průmyslový výrobce solárních článků a modulů Meyer Burger hrozí, že v dubnu v Německu ukončí výrobu a bude se plně soustředit na výrobu pouze ve Spojených státech amerických. Důvodem tohoto rozhodnutí jsou deformace trhu v Evropě, které měly v loňském roce značný negativní dopad na finanční výsledky společnosti a prozatím znemožňují ziskovou výrobu v Evropě, informuje PV-magazin, který se soustředí na nejnovější vývoj na trzích s fotovoltaikou.

Minulý pátek společnost oznámila, že už v první polovině března hodlá ukončit výrobu ve svém závodě ve Freibergu v Sasku, uvedla německá veřejnoprávní stanice MDR.

„Současné zhoršení situace vyžaduje další opatření," uvádí Evropská komise v dopise ministrům energetiky EU a dodává, že „převezme iniciativu a bude s členskými státy koordinovat ... prohlášení, v němž se zaváže přijmout konkrétní opatření na podporu solární výroby v EU".

Odvětví fotovoltaického průmyslu přitom již několik měsíců naléhá na Komisi, aby se postavila do čela nouzového výkupu zásob a dále uvolnila pravidla Evropské unie pro poskytování dotací.

Komise v dokumentu tvrdí, že by se členské země Evropské unie „mohly zavázat“ k několika možnostem pomoci solárnímu průmyslu a to včetně zavedení státem řízených projektových aukcí na podporu výroby solárních panelů s „vysokými ekologickými, inovačními a pracovními standardy".

Mezi další možnosti, které Komise zmiňuje, patří i zvýhodnění výrobců v Evropské unii při urychleném zavádění agrofotovoltaiky, což je kombinovaný systém využívající jak zemědělskou produkci, tak fotovoltaickou energii.

Tento systém spočívá v umístění solárních panelů nad zemědělskými plodinami. Je možné efektivně využívat plochu, přičemž sluneční energie se využívá ke generování elektřiny, zatímco rostliny rostou pod nimi. Agrofotovoltaika je tak kombinací výroby energie a zemědělské produkce na jednom místě, což může přinášet výhody, jako je například optimalizace využití půdy, ochrana před vlivy počasí a podpora udržitelného zemědělství.

Komise uvádí, že „prozkoumá, jak dále využívat dostupné finanční nástroje k získání soukromých finančních prostředků" na výrobu solární energie, a bude pokračovat v práci na zvýšení zaměstnanosti ve fotovoltaickém odvětví.

Politico uvádí, že tato opatření by de facto zvýhodnila výrobce Evropské unie před čínskými exportéry.

„Tato opatření mohou společně přispět ke zvrácení současného negativního cyklu v tomto odvětví a dát pozitivní signál pro další investice v Evropě," píše se v dopise Evropské komise.

Generální tajemník Evropské rady pro solární výrobu doplnil, že iniciativa představuje „důležitý krok“ a že „pokud jde o konkrétní kroky, chybí nám konkrétní a specifická řešení současné situace“.

Ministři energetiky zemí Evropské unie mají o žádosti Komise jednat na pondělním zasedání v Bruselu.

Solární boom v ČR

Státní podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie byla v České republice vyhlášena zvláštním zákonem č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. V zákonu byly též vyhlášeny dotační podmínky, které vedly zejména v letech 2009 a 2010 k prudkému nárůstu výstavby solárních elektráren. To způsobilo hrozbu zdražení elektřiny pro odběratele až o desítky procent.

Podle odborníků byl příčinou solárního boomu jak razantní pokles ceny fotovoltaických technologií, tak i opožděná reakce státu, který včas nesnížil výši podpory. Náklady na podporu obnovitelných zdrojů se projevily zvyšujícím se příspěvkem na podporu obnovitelných zdrojů, který je do celkové ceny elektřiny zahrnut.

Česká vláda tehdejšího premiéra Petra Nečase pak v září v režimu legislativní nouze schválila legislativu zákona, která značně omezila podporu pro další nově postavené solární elektrárny.

Alena Vitásková, která od srpna 2011 do července 2017 zastávala funkci předsedkyně Energetického regulačního úřadu se během svého setrvání ve funkci proti vysoké podpoře obnovitelných zdrojů také vyslovovala. „Překompenzovali jsme podporu a výkupní ceny energie z obnovitelných zdrojů,“ řekla před lety pro ParlamentníListy.cz.

Rozvoji obnovitelných zdrojů se tehdy nebránila, odmítala však jejich dotování. „A řeknu proč: protože podmínky na energetickém trhu mají být spravedlivé pro všechny účastníky trhu, rovné,“ uvedla Vitásková.