Kyiv Post poukazuje na slova bývalého amerického prezidenta Richarda Nixona, který při své návštěvě Kyjeva v roce 1972 chválil Ukrajince pro jejich „vřelost, sílu a odvahu“. Ve svém tehdejším projevu označil Ukrajince za „hrdiny ve válce i míru“. „Kyjev v roce 1991, 1995 a 2008 navštívili také jeho nástupci v úřadu George H. W. Bush, Bill Clinton i George W. Bush. Druhé prezidentské období Baracka Obamy se však blíží ke konci a on se na Ukrajinu stále nechystá,“ konstatuje deník uraženě.

Jak přitom Kiyv Post uvádí, Obama se v posledním roce v úřadu amerického prezidenta chystá na mnoho zahraničních návštěv. Mimo jiné pojede na Kubu, do Velké Británie, do Japonska na summit G7, do Polska na summit NATO, do Číny na zasedání G20 a také do Jižní Ameriky, na Blízký východ a objevit by se měl také v Africe. „Bude téměř všude až na Ukrajinu. Je prvním prezidentem od dob Ronalda Reagana, který nenavštíví naši zemi. Přitom Reagan by býval měl dobrý důvod, protože tehdy ještě existovala ‚říše zla‘ Sovětský svaz.“

Celý text  v angličtině je ZDE. 

„Rádi bychom, kdyby Obama přijel na Ukrajinu. Na druhou stranu, možná bude lepší, když zůstane doma. Hlavně vzhledem k jeho označení naší země za ‚klientský stát Ruska‘, kde nemají Američané žádné svoje zájmy. V rozhovoru s Jeffrey Goldbergem pro magazín The Atlantic nedávno konstatoval, že z vojenského hlediska se toho pro Ukrajinu příliš dělat nedá. Řekl, že Ukrajina bude coby nečlenský stát NATO vždy náchylná k nadvládě Ruska navzdory tomu, co proti tomu bude podnikat Washington,“ vyčítá deník Obamovi jeho slova.

Americký prezident svým výše zmíněným vyjádřením podle ukrajinského deníku odhalil před ruským protějškem Vladimirem Putinem svoji slabost a lhostejnost, a snížil tím šance na dosažení míru. „Kreml tak má potvrzeno, že může proti naší zemi podnikat jakékoli útoky bez obav, že by to pro něj mohlo mít nepříjemné následky ze strany Američanů. Ukrajinci přitom jen žádají možnost bránit se před Ruskem. Nic víc. Je politováníhodné, že jim Obamova administrativa nechce poskytnout obranné zbraně. Přitom tato idea má v Kongresu většinovou podporu,“ diví se Kyiv Post.

Podle britského historika a profesora na Harvard University Nialla Fergusona je tento fakt důsledkem Obamovy neznalosti a pocitu, že je chytřejší než všichni ostatní. „Neexistuje nic jako Obamova doktrína. Americká zahraniční politika pod jeho vedením prošla revoluční změnou. Tu lze shrnout do konstatování, že se z přátel stali nepřátelé a z nepřátel zase přátelé,“ cituje Fergusona Kyiv Post a dodává, že moudří vůdci země stojí za svými přáteli, nikoli nepřáteli, jak to činí právě americký prezident.

„Obama ve zmíněném rozhovoru pro The Atlantic mluvil o Putinovi jako o „akurátním a solidním“ politikovi. Ovšem koho taková slova vzhledem k množství krve, do které je kremelský diktátor namočený, vůbec zajímají? Republikánský senátor John McCain zcela správně označil nechuť Obamy poskytnout Ukrajině obranné zbraně za jednu z nejostudnějších kapitol americké zahraniční politiky. Jeho neschopnost postavit se Rusku za anexi Krymu a válku v Donbasu má zničující následky. Demokracie opět ustoupila před diktátory, a ti tak nyní dobře vědí, že si nemusejí ze Západu vůbec nic dělat.“