Moderátor začal tím, že připomněl vítězství Zuzany Čaputové v prezidentských volbách na Slovensku. Poukázal také na to, že prezident Zeman jasně podpořil jejího protikandidáta, místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče. „Slováci zřejmě většinově nemají rádi politiky, možná je tady to dědictví mečiarismu, takže dobrý profesionální politik je automaticky dehonestován, zatímco nepolitik je automaticky preferován,“ poznamenal ke slovenským volbám Zeman.

Podle Rupnika zvolení Čaputové prezidentkou ukazuje, že se region může přesunout k liberálnějšímu pojetí demokracie, než jakou zastává maďarský premiér Viktor Orbán nebo konzervativní vláda polské vládní strany Právo a spravedlnost.

Generál ve výslužbě Pavel dodal, že v poslední době byl na Slovensku dvakrát, cítil tam touhu po změně.

Moravec chtěl vědět, zda se kolegové z NATO ptali Pavla na problémy tohoto regionu, když vedl Vojenský výbor Aliance. „Nemusel jste vysvětlovat, že tento region není tak bídný, jak se může zdát?“ zeptal se Moravec. „Rozhodně to není tak, že by zbytek Aliance byl znepokojen tím, že by tento region šel špatným směrem,“ odvětil Petr Pavel.

Pak se ke slovu dostal slovenský prezident Kiska, který se prý těší, že se ještě jako prezident bude se Zuzanou Čaputovou setkávat, aby jí předal úřad. Z toho, že Miloš Zeman před volbou podpořil protikandidáta Čaputové Šefčoviče, si Kiska nedělal těžkou hlavu.

„Pan prezident před pěti lety podpořil i mého protikandidáta Roberta Fica a k ničemu to nebylo. Já si myslím, že my Slováci nemáme rádi, když nám někdo radí, koho volit. Pan prezident Zeman rád víří vodu, ale o setkání požádal Maroš Šefčovič,“ řekl Kiska.

Prozradil, že před odchodem z funkce ještě jednou vyrazí do Lán, aby se jako slovenský prezident rozloučil s prezidentem českým. „Na toto setkání se velmi těším,“ konstatoval.

Kolegy z Česka, z Maďarska a z Polska už prý ubezpečoval, že s Čaputovou budou moci spolupracovat v rámci V4. „Všechny jsem ubezpečil, že mohou počítat s rozumnou vyzrálou ženou. ... Myslím si, že zapadne do kolektivu a mají se páni prezidenti na co těšit,“ usmíval se Kiska.

Rupnik varoval, že by všechny státy V4 měly dát pozor na to, aby bylo možné spolehnout se na právní stát. Může se stát, že se dva lidé dostanou do sporu, ale v krajním případě mohou tento svůj spor předložit soudu. Který rozhodne. „Ale pokud vy mi budete tvrdit, že soud není nezávislý, což už se děje, tak je to problém,“ varoval politolog.

Na země V4 také apeloval, aby udržely při životě nezávislá média. „Pokud jsou veřejnoprávní média, pod přímou kontrolou vládní strany, tak máte velký problém,“ řekl jasně.

Prozatím však nehází flintu do žita. Ale zvolení Zuzany Čaputové ukazuje, že politiku lze změnit. „Nelíbily se vám výsledky předchozích voleb? Těšme se na příští volby!“ zvolal Rupnik.

Moravec poté přehodil výhybku k evropským volbám. Kiska doufá, že EU i po těchto volbách potáhne za jeden provaz. „Máme největší HDP na světě a Evropská unie je jeden velký úžasný projekt pro Evropu,“ pravil Kiska. Ale pokud nebudeme jednotní, tak můžeme podle Kisky zjistit, že bohatství EU samo o sobě nestačí a můžeme se ocitnout v problémech. „Teď je úlohou nové paní prezidentky, aby přesvědčila lidi, kteří pro ní hlasovali, aby přišli  volbám do Evropského parlamentu a aby hlasovali pro náš skvělý evropský projekt,“ zaznělo z úst slovenského prezidenta.

Slováci si podle Kisky musí dát pozor ještě na jednu věc. Na politické scéně se chystá projekt neúspěšného slovenského prezidentského kandidáta Štefana Harabina a dnes vládnoucí strana Smer-SD už hledá politického spojence mezi „fašisty“, jak Kiska označil krajně pravicového Mariana Kotlebu a jeho stranické kolegy.

Ostatní strany by se proto měly spojit a tomuto souručenství čelit.

Rupnik přidal pár slov k situaci v Maďarsku, kde ho překvapuje politika premiéra Viktora Orbána. „Já jsem byl vloni v Budapešti, když probíhaly národní volby, které Orbán vyhrál. On měl plakát ‚Stop Brusel‘. To je paradox, že vy jste členy Unie, která vám dělá 4 procenta HDP, a vy voláte ‚Stop Brusel‘,“ kroutil nejen nad Orbánem, ale i nad dalšími eurofobními politiky Rupnik.    

V pořadu došlo i na 70. výročí založení NATO. Generální tajemník Severoatlantické aliance u příležitosti narozenin varoval, že musíme řešit bezpečnost a terorismus, ale také chování stále ambicióznějšího Ruska.

Tady se znovu dostal ke slovu Pavel a upozornil, že bychom se měli mít na pozoru i před Čínou. „V tom globálním soupeření jde o to, zda vyhraje demokratické západní uspořádání společnosti, nebo ideologické řízení společnosti, jak to vidíme u Číny, nebo autoritářské řízení společnosti, jaké vidíme v Rusku,“ upozornil Pavel.

Pokud Západ potáhne za jeden provaz, může v tomto střetu obstát, ale jak Čína, tak Rusko se podle Pavla snaží tuto jednotu oslabit.

„Nejde o to odmítat Čínu a odmítat ekonomickou spolupráci, ale jde o to, jasně si stanovit hranici, za kterou už by nám tato spolupráce už mohla škodit,“ shrnul svůj pohled na dnešní dění Pavel.

Rupnik dodal, že je nesmysl věřit tomu, že evropské antiintegrační síly jsou řízeny Ruskem nebo Čínou, ale jednoznačně platí, že čím bude EU slabší, tím spokojenější Rusové a Číňané budou, protože jim vyhovuje jednat s jednotlivými evropskými národními státy. „To, co teďka předvedli (francouzský prezident) Macron a (německá kancléřka) Merkelová, byl pokus tomu čelit. Neříkám, že pokus vydařený, ale byl to pokus,“ uvedl politolog.

Evropané by si podle něj měli také jasně říci, zda jsou schopni spolupracovat v oblasti bezpečnostní politiky, protože Spojené státy nemusí být vždy svolné řešit problémy na Balkáně a v jiných částech starého kontinentu.