V roce 2016 Vitásková už kandidovala do Senátu a tehdy neuspěla. Říkala také, že už znovu zkoušet uspět v politice nebude. Co se změnilo? „Nekandiduji do Senátu ani do Parlamentu, ale na ten nejvyšší post. Chci kandidovat, nekandiduji ještě, stále chci, na prezidentský post – a to z jednoho prostého důvodu, že mě vyzývali velmi dlouhou dobu občané, různá občanská sdružení, takže po vyhodnocení jsem sdělila veřejnosti, někdy v únoru letošního roku, že tedy se pokusím kandidovat na Hrad, na prezidentskou funkci, za předpokladu, že mě skutečně občané podpoří do tohoto boje a požadovala jsem od začátku, a stále požaduji, sto tisíc podpisů pod petiční archy, abych měla silný mandát, protože jen se silným mandátem můžu být úspěšná,“ sdělila Vitásková, jež potřebných 50 tisíc podpisů pro kandidaturu již má. 

„Důležité je, abych měla podporu občanů, těch sto tisíc není vůbec moc, a já chci pak získat 2 800 000 podporovatelů, nebo těch, kteří mi ten hlas v té urně hodí jako prezidentské kandidátce. Takže těch 100 tisíc je opravdu minimum na to, abych mohla být úspěšná. A já opravdu nestojím o to, abych se utkala pak v tom tříměsíčním boji jen proto, abych se stala víc známou, než jsem, abych pak dostala 5 nebo 10 procent a chválila se, že jsem byla prezidentským kandidátem a přemýšlela nad dalším možným uplatněním,“ zmínila Vitásková, že prezidentskou kandidaturu nebere jako skokanský můstek do jiné možné pozice. „Když budu mít sto tisíc, tak jsem si jistá, že mám obrovskou naději vyhrát. A když je nebudu mít, tak mám obrovskou naději dostat pět, tři, sedm procent. A tím bych skončila. Ano, zviditelnila bych se a mohla bych za dva roky kandidovat do Senátu tak, jak to udělali mnozí,“ sdělila Vitásková.

A jaká jsou základní témata, kterými by chtěla voliče získat? „Jako prezidentka se budu snažit v plné síle vytvářet prostředí, celospolečenské klima, aby se tu žilo dobře všem občanům naší vlasti, bez ohledu na politické vyznání nebo náboženské cítění, aby zde žili spokojeně nejen senioři, kteří tu vytvořili ty hodnoty, ze kterých stále ještě můžeme čerpat, aby se naši mladí po zkušenostech ze světa, dejme tomu ze studií, vraceli rádi domů a budovali pak naši zem. Aby byla vymahatelnost práva a spravedlnosti, protože to považuji za pilíř demokratického státu,“ sdělila Vitásková.