Zástupci Fialovy vlády dnes dorazili do Kyjeva na jednání se svými ukrajinskými protějšky. Hlavním tématem bilaterálních rozhovorů, jichž se kromě premiéra Petra Fialy zúčastní také vicepremiéři a čtyři ministři, má být poválečná obnova Ukrajiny, na které se podle plánů současné české vlády má podílet i Česká republika. Před zahájením této oficiální návštěvy server Politico zveřejnil komentář premiéra Fialy k probíhající ukrajinské krizi, v němž předseda vlády vyjádřil své nadšení nad postupem ukrajinských vojsk a poodhalil své představy o budoucím politickém vývoji v Evropě.

Fiala ve svém komentáři označil budoucnost Ukrajiny za svou prioritu a napsal, že úspěchy ukrajinských ozbrojených sil závisí na pokračování materiální podpory ze Západu. Spojené státy a evropské země od začátku války dodaly kyjevské vládě vojenskou techniku v hodnotě několika miliard dolarů (17,5 miliard dolarů od USA), přičemž rozsah zapojení západních struktur do vedení válečných operací dosahuje takové velikosti a intenzity, že řada odborníků označuje konflikt za tzv. zástupnou válku, v níž bojuje NATO proti Rusku. Nad pokračováním účasti USA ve válce však visí otazník v podobě blížících se kongresových voleb. Šéf sněmovní skupiny opozičních republikánů Kevin McCarthy již naznačil, že v případě vítězství by jeho strana mohla vojenskou pomoc Kyjevu omezit.

Pokud prý Ukrajina vojensky nezvítězí nad Ruskem, Fiala píše, že Rusko následně napadne země východní a střední Evropy včetně Česka.

Fiala však také napsal, že dokonce ani vojenská porážka ruské armády na Ukrajině by neznamenala konec konfliktu. „Zprávy z fronty nám dávají naději, že se konflikt vyvíjí tak, jak jsme všichni doufali,“ sdělil premiér, a následně dodal: „Ovšem až Ukrajinci konečně vytlačí ruské okupanty ze své země, krize bude bohužel stále daleko od konce.“ Ukrajina totiž prý bude dále sousedit s Ruskem, které podle Fialy bude i v budoucnu představovat nebezpečí pro mír. Proto má prý západní podpora Ukrajině pokračovat další měsíce a roky i za předpokladu, že boje utichnou. „Hlavním úkolem mezinárodního společenství pak bude najít řešení, které zajistí skutečný mír, a nedopustit zamrzlý nebo doutnající konflikt na hranicích Evropy, který by představoval permanentní hrozbu,“ napsal premiér Fiala.

Jak takové dlouhodobé mírové řešení má vypadat, to však Fiala blíže nevysvětlil. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský již světu oznámil, že odmítá jednat s Ruskem o míru, dokud bude v Moskvě vládnout prezident Vladimir Putin, jemuž ruská ústava umožňuje setrvat ve funkci až do roku 2036. Ukrajinský poslanec za Zelenského vládnoucí stranu Sluha národa Roman Hryščuk dokonce napsal, že je lepší zemřít v jaderné válce, než se dohodnout s Ruskem.

Fiala se ve svém textu také pochlubil tím, že Česká republika přijala 400.000 ukrajinských migrantů. Podle informací OSN nejvíce ukrajinských občanů odešlo od začátku konfliktu do Ruska (přes 2,8 milionu). Druhou nejoblíbenější destinací pro stěhující se Ukrajince je Polsko následované Německem a právě Českou republikou. Ministerstvo financí v druhé polovině října informovalo o tom, že na základě rozhodnutí Fialovy vlády si Česká republika půjčí 10 miliard od Rozvojové banky Rady Evropy na pomoc ukrajinským občanům, kteří se nyní nacházejí na českém území.

Cesta představitelů Fialovy vlády na Ukrajinu se stala terčem vtipů politické opozice. „Tak už jsou doma. Snad už tam zůstanou,“ komentoval příjezd pětikoaličních špiček do Kyjeva 1. místopředseda Trikolory Petr Štěpánek.