Předložený návrh je podle Ministerstva zemědělství „v rozporu se základními principy vodního hospodářství v České republice“. Stejně jako další úřady tvůrcům novely vytklo, že z ní nevyplývají praktické dopady. „Není například jasné, zda je cílem zajistit připojení všech nemovitostí na vodovodní soustavu,“ uvedlo Ministerstvo zemědělství.

„Z návrhu není zřejmé, jakým způsobem bude právo na pitnou vodu v praxi realizováno,“ přidalo se k výtkám Ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo zdravotnictví upozornilo na to, že novela by měla dopad na soukromé studny. „Studnu na soukromém pozemku by dle nové právní úpravy mohl spravovat stát a pitná voda by z ní byla odebírána na základě rozhodnutí obce,“ uvedlo.

Starostové návrh předložili kvůli tomu, že se privatizace vodárenské infrastruktury podle nich neosvědčila, protože soukromé zahraniční společnosti do ní dost neinvestují a stávají se havárie. Následné ztráty vody stejně jako opravy pak hradí domácnosti, stojí ve zdůvodnění.

Domácnosti, které vodou zásobují zahraniční provozovatelé infrastruktury, navíc podle autorů platí za vodné víc peněz než ty, jejichž vodárny vlastní a provozují města a obce. „Navzdory regulaci cen pitné vody navyšují zahraniční koncerny odběratelům vody ceny o zisk, který se v průměru pohybuje v řádu desítek procent z vodného i stočného,“ uvedli poslanci STAN. Koncerny navíc většinu peněz podle nich vyvádějí do ciziny.