„Tyhle finanční prostředky půjdou na ochranu vnější hranice,“ zdůraznil předseda vlády s tím, že podobná pomoc plyne z české koncepce boje proti nelegální migraci, jíž je právě posilování ochrany vnější hranice EU významnou součástí.
O tom, jak přesně pomoc navýšit, hodlá Sobotka v příštích dnech jednat s příslušnými ministry, poté by o věci měla vláda rozhodnout. Vyšší finanční a personální pomoc zemí, které samy přímo migračnímu tlaku nečelí, jejich postiženějším partnerům je dlouhodobý český přístup.
Účastníci summitu dnes připomněli, že především v centrálním Středomoří je situace stále kritická. Převážně ekonomičtí migranti, ovšem už nejen z Afriky, ale i dalších zemí, se tudy snaží dostat hlavně do Itálie a letošní čísla jsou zatím vyšší než loni. „EU a členské státy musejí obnovit kontrolu, aby se vyhnuly zhoršené humanitární krizi,“ stojí v závěrech unijní schůzky.
Debata na summitu ale opět ukázala, že EU neumí nalézt shodu na jednom z klíčových bodů už více než rok starého návrhu reformy evropského azylového systému. ČR a další země ze středu a východu Evropy odmítají, aby součástí reformy byl v případě krize použitelný trvalý mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl. Věc nyní bude muset posunout nové unijní předsednictví, kterého se za několik dní ujmou Estonci. Podle Sobotky by řešením bylo oddělit část návrhu týkajícího se kvót od ostatních částí reformy, kolem nichž se země nesváří.
„Jediná cesta, jak se posunout během estonského předsednictví, je oddělit kvóty, které jsou pro Čechy i celou V4 nepřijatelné,“ dodal Sobotka.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk