Senát proto při projednávání návrhu unijního plánu nazvaného Boj proti rozdílům v odměňování žen a mužů vyzval kabinet, aby připravil celkovou dlouhodobou strategii pro postupné snižování nerovnosti příjmů žen a mužů v produktivním i důchodovém věku.

K unijnímu dokumentu se rozvinula poměrně rozsáhlá diskuse, která trvala zhruba hodinu a půl. „Snižování ekonomických nerovností mezi ženami a muži patří k prioritám vlády,“ zdůraznil ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). S odkazem na evropské statistiky poukázal na to, že v Česku činí rozdíl mezi platy mužů a žen zhruba 22 procent, což je asi o šest procentních bodů nad průměrem Evropské unie.

Statistiky zpochybnil Miloš Vystrčil (ODS). Jde podle něj o to, zda se porovnávají platy mužů a žen souhrnně, nebo podle oborů, případně na stejných pozicích ve stejných firmách. Podle Pelikána ale není akční plán o tom, že obě pohlaví budou mít stejné platy, ale o tom, aby ženy měly stejné možnosti jako muži. „Máme zažitý model rodiny, ve které muž vydělává peníze a živí rodinu a žena si dělá něco pro zábavu, když zrovna nerodí děti,“ podotkl.

Senátoři a senátorky pak probírali třeba podle nich špatnou situaci samoživitelek, poměry v horní komoře, v níž je podle Václava Hampla z klubu KDU-ČSL více předsedů výborů než předsedkyň, genderové kvóty i výchovu dětí. „Náruč otce je stejně dobrá, někdy dokonce lepší, než je ta náruč matky,“ poznamenala Eva Syková (za ČSSD), podle níž má česká společnost mužský ráz. Jiří Čunek (KDU-ČSL) se zase naopak tázal, co by se stalo, pokud by v některých institucích braly ženy více peněz než muži. „Řešil by to někdo? Nikdo by si nedovolil ani ozvat,“ prohlásil.

Návrh usnesení, jak jej předložil evropský výbor, Senát podpořil poměrně těsnou většinou hlasů. Kladně hlasovalo 34 senátorů, šest jich bylo proti a 25 se hlasování zdrželo.