„Obrana je pilířem pravicové politiky. Jasně jsme říkali, co chceme, jak toho chceme dosáhnout,“ vzpomněla na doby v opozici, kdy volala po modernizaci armády. Zmínila, že tehdy slyšela, že už to s těmi zbraněmi přehání, že Česko je bezpečná země v bezpečné Evropě. Ve středu na vládě prosadila jako reakci na konflikt na Ukrajině finance na modernizační program a připravuje legislativní změny k vyšší akceschopnosti při vyzbrojování. Ministrovi financí Zbyňkovi Stanjurovi (ODS) poděkovala, že s ním může pracovat „v tandemu“, nikoli sporu.

Do pomoci Ukrajině při vyzbrojování armády darovalo Česko podle Černochové vojenský materiál za 1,1 miliardy korun. „Rusko slyší pouze na sílu, naše vojenská pomoc je proto zásadní,„ uvedla s tím, že s ukrajinskou stranou pravidelně komunikuje. Do pomoci zapojila také obranný průmysl. „Musíme činit maximum pro to, aby ukrajinská strana byla silná a nepřítele porazila, je to naším bytostným zájmem, protože víme, že na Ukrajině se bojuje i za nás,“ prohlásila Černochová. Podobně se vyjádřil později i Stanjura, když hájil výdaje na armádu  na pomoc ukrajinským uprchlíkům.

Vláda ve středu schválila urychlení nákupu vojenského materiálu a některých modernizačních projektů v letech 2022 až 2024 v celkové výši 48 miliard korun.

Podle ministra dopravy a místopředsedy ODS Martina Kupky ruská agrese poukázala i na to, jak důležitá je dobrá organizace dopravy. Přispěla k přepravě humanitární i vojenské pomoci, ale také k přesunu uprchlíků, vysvětlil. Kupka v té souvislosti vyzdvihl práci zaměstnanců Českých drah, dalších dopravců, Správy železnic a Ministerstva dopravy. „Prokázali mimořádnou houževnatost a solidaritu v pomoci Ukrajině,“ řekl.

Dění bezprostředně po ruské invazi na Ukrajinu podle Kupky také ukázalo, že Česko dokáže fungovat pod tlakem náhlé krize. Zmínil, že ČR například jako jedna z prvních začala uzavírat svůj vzdušný prostor. „Když jsme schopni jako první reagovat a obstát v době krize, musíme podobně fungovat a obstát i v klidnějším období,“ konstatoval.

Roli kultury a podpory takzvaných paměťových institucí v době konfliktu, kdy „Ukrajina čelí východnímu totalitarismu barbarských Putinových hord“, zmínil v proslovu ministr kultury Martin Baxa (ODS).