Má jít o úseky se silnějším kamionovým provozem, na kterých se zavedení výběru ekonomicky vyplatí. Kraje nicméně požadují zavedení mýta i na vybraných částech silnic druhé třídy, které těžká nákladní vozidla využívají k objíždění placených úseků. Možným rozšířením placených úseků o silnice druhých tříd se nedávno zabývala i schůzka dopravních expertů koaličních stran. Z ní vyplynulo, že kraje mají přijít s konkrétním seznamem silnic druhých tříd, které by si přály zařadit mezi zpoplatněné úseky, řekl ČTK mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

Problémem je ale skutečnost, že současný zákon umožňuje zavést mýtné poplatky jen na silnicích ve vlastnictví státu a silnice druhých tříd patří krajům. Podmínkou zavedení mýta tak podle Neřolda je i ochota krajů se těchto úseků bezúplatně vzdát ve prospěch státu. Ty pak budou administrativně zařazeny mezi silnice první třídy a nebude nutné měnit znění zákona, doplnil mluvčí.

Prostřednictvím mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007 na více než 1 400 kilometrech dálnic a vybraných částech silnic první třídy (230 kilometrů). Za devět let provozu se na mýtném vybralo téměř 70 miliard Kč, přičemž za rok 2015 to bylo 9,7 miliardy Kč. Změny v poplatcích se mají týkat pouze vozidel s hmotností převyšující 3,5 tuny. U osobních vozidel ministerstvo dopravy změny v platbách za dálnice zatím nechystá, neboť až do roku 2029 mají za průjezd platit formou časových kuponů, nikoliv podle ujetých kilometrů jako kamiony.