Poslanci si od toho slibují zvýšení atraktivity učitelství. Proti návrhu se ze čtyř úřadů, které se jím zabývaly, postavilo jen Ministerstvo financí. Bez ohledu na stanovisko vlády se bude materiálem zabývat Sněmovna.

Ministerstvo financí svůj nesouhlas zdůvodnilo tím, že dopady návrhu by byly značně vyšší než 1,5 miliardy korun ročně, jak odhadují poslanci. „Navrhovat až roční volno pro učitele v době výrazného nedostatku pedagogických pracovníků a hledání možností nahradit současné pedagogy v důchodovém věku znamená prohloubení personální krize ve školství,“ varovalo.

Na to upozornilo i Ministerstvo školství, uvedlo ale, že se nebrání myšlenku podpořit v případě stabilizace situace ve školství. Podle něj by školy musely náhradníky za uvolněné učitele zaplatit ze svého, ministerstvo by to nehradilo. Volno by si podle odhadu ministerstva mohlo nárokovat 80 procent učitelů, nikoli deset procent, jak uvedli poslanci. Ministerstva vnitra a práce a sociálních věcí doporučila respektovat stanovisko Ministerstva školství.

Starostové chtějí zavést studijní volno pro učitele základních, středních a mateřských škol. Inspirovali se u vysokých škol. Novinka by podle Starostů měla začít platit od roku 2022 jako bonus ke zvýšení platů, které plánuje vláda.

Učitelé by zavedení volna (tzv. sabatiklu) měli využít k sebevzdělávání, například k výjezdu do zahraničí, studiu na pedagogických fakultách či práci ve firmách spojených s jejich profesí. Řešit tak chtějí také skutečnost, že podle průzkumů až pětina učitelů trpí příznaky vyhoření.