„My jsme se politickou podstatou nezabývali. Zákon (o církevních restitucích) je účinný a běží jeho naplňování... Vznikl by větší chaos než dnes. Dělat něco poté, co už to dávno běží, je poněkud nešikovné," uvedl premiér v demisi.

I kdyby referendum zrušilo restituce, platné smlouvy by nezanikly

Ústavní předloha tak do sněmovny zamíří se zamítavým stanoviskem kabinetu. Aby začala platit a uspořádalo se referendum, musel by zákon schválit Parlament a podepsat prezident. Pokud by lidé restituce odmítli, musel by se pak zrušit restituční zákon. Smlouvy, které na jeho základě již stát s církvemi uzavřel, by ale nezanikly.

„Smlouvy obsahují mimo jiné ustanovení, že závazek vyplatit finanční náhradu nemůže bez dohody smluvních stran zaniknout jinak než splněním. Předložený poslanecký návrh narušuje princip právní jistoty, který spočívá v tom, že právo musí být předvídatelné a nikdo nemá být zaskočen nenadálým zvratem," stálo v předběžném stanovisku.

Podle komunistů by měli o restitucích rozhodnout občané, protože ponesou důsledky

Ústavní soud v minulosti kritizoval zákonodárce za to, že historický majetek nevypořádali. Další verdikt ústavních soudců uvádí, že zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi prosazený bývalou koalicí ODS, TOP 09 a LIDEM není protiústavní.

Komunisté podotýkají, že většina obyvatel se vyjadřovala proti restitucím v podobě, v jaké byly přijaty. Podle KSČM by měli rozhodnout občané, když ponesou důsledky vyrovnání s církvemi.

Církve by měly dostat asi polovinu někdejšího majetku zhruba za 75 miliard korun, který je v držení státu, a za další náhradu 59 miliard korun během 30 let. Stát naopak církvím přestane po čase hradit platy duchovních.

S církvemi nyní vyjednává skupina zástupců ČSSD a hnutí ANO. Jejich cílem je mimo jiné snížit finanční náhrady a upravit inflační doložku.