S nápadem zřídit fond přišel Dlouhý před čtvrt rokem. Hospodářská komora zjišťovala mezi svými členy, jak se jim myšlenka zamlouvá. Odpovědělo 738 firem. Více než dvě pětiny z nich by byly ochotné nějaké azylanty přijmout, peníze by poskytlo 26 procent dotázaných.

Firmy by zaměstnaly dvě tisícovky azylantů

„Když jsme si to spočítali, jen na základě ankety by mohlo jít o 2 000 pracovních míst,“ uvedl Dlouhý. Podotkl, že i když Česko nyní žádný příliv uprchlíků nezažívá, mělo by být na jejich případný příchod připraveno. Zdůraznil, že komora ale nepodporuje „neřízenou imigraci a nechce zvát vlny azylantů“. „Jsme skutečně ohroženi zvenčí reálnou hrozbou. EU jako celek by měla být schopna chránit vnější hranice, Schengen však musíme bránit veškerou silou. Je totiž prostředkem pro hospodářský rozvoj,“ řekl také Dlouhý.

Faltová má ale na imigraci poněkud odlišný názor: „Nemyslím si, že otevřená společnost je překonaná,“ uvedla s tím, že ale v praktických věcech dokáže s Hospodářskou komorou hledat společná řešení. „Fond pro uprchlíky, který je zakládán na pomoc uprchlíků, je jedním z nich,“ uvedla.

Podle zpravodajské televize ČT24 by do fondu měly přispět nejen větší společnosti, jako jsou Hamé či Škoda Auto, ale i menší organizace.

Ve smlouvě bude uvedeno, na co budou peníze firem použity

Fond bude spravovat SIMI. S každým z dárců uzavře smlouvu, v níž bude i to, na co se peníze použijí. Hospodářskou komoru bude každého čtvrt roku informovat o výsledcích. Finance poputují do výuky češtiny, vzdělávání dětí uprchlíků i rekvalifikace a na odbornou přípravu dospělých. „Budeme individuálně pracovat s každým člověkem a hledat řešení, aby byl v integraci úspěšný,“ uvedla Faltová.

Sdružení chce dál pracovat ale i se zaměstnavateli. Zajímat se bude hlavně o to, jaké profese potřebují, aby se azylanti mohli co nejlépe uplatnit.

Nejvíce azylantů je z Ukrajiny

Letos do konce října požádalo o azyl v Česku 1 245 lidí, z nich bylo 212 dětí. Celkem 573 žádostí podali lidé z Ukrajiny, 120 z Kuby a 111 ze Sýrie. Úřady vydaly letos 1 118 rozhodnutí. Udělily 52 azylů a 344 lidí dostalo dočasnou ochranu. Loni Česko dostalo 1 156 žádostí. Rozhodnutí padlo v 1 050 případech. Azyl získalo 82 lidí, ochranu 294.

Podle Faltové by pomoc měli dostat nejen azylanti a lidé s dočasnou ochranou, ale také třeba příchozí z východu Ukrajiny. Ti v ČR často nežádají o azyl, ale o takzvaný režim strpění. Mají pak podobné postavení jako lidé s dočasnou ochranou.