Protikuřácký zákon je zřejmě zapomenut, nikdy o něj možná ani nešlo a určitě v dalších neshodách ani nepůjde. Byla to jen rozbuška napjatých vztahů ve vládní koalici? Na tak zvaný protikuřácký zákon by se ale nemělo zapomenout. O co více ministerští úředníci tvrdili, jak moc je stála práce a úsilí, o to více napovídali, jak je špatný. Přes 240 pozměňovacích návrhů by se asi nesešlo u dobrého a vyváženého zákona?

I proto je dobře, že tzv. protikuřácký zákon nakonec nebyl přijat. Nikdo totiž po něm zvláště netoužil a nikomu v té podobě ani vyhovovat nemohl. Od začátku nebyl optimální, podle kritiků příliš rozsáhlý a komplikovaný, nevyvážený, neodpovídal zkušenostem z okolních zemí, řešil mnoho věcí najednou – cigarety, drogy, alkohol a ve svém výsledku nemohl dopadnout ani jinak.

Vznešený název – Zákon na ochranu veřejného zdraví naznačuje mnohé, obsah je ale daleko prostší. Snad i proto byl novináři zjednodušeně přejmenován na protikuřácký zákon, aby se o něm vůbec dalo diskutovat. Je to zákon jednostranně tvrdý, nevyvážený, rozděluje nekompromisně společnost na kuřáky a nekuřáky a nehledá práva druhé strany.

Sobotka bere zákon jako klíčový a jeho prosazení bere osobně

Premiér Sobotka zákon označil za klíčový z těch všech zákonů, které předkládají jeho ministři, a vzal si jeho prosazení proti tak zvané kuřácké lobby za svůj osobní úkol. Zapomněl možná, kolik kuřáků si poštval proti sobě, a to i z řad vlastních poslanců? Minimálně třetinu občanů, kuřáci tvrdších drog se sem nepočítají, poslanců kuřáků je ještě více. Až skoro po týdnu se začínají nyní objevovat hlasy, jak tím, že téměř nezměněný zákon chce okamžitě znovu předložit sněmovně, neporušuje významně svoje tradice a image rozvážného politika a nepohybuje se až za hranou demokratických zvyklostí.

Jaký význam má podle ministerského předsedy pak jinak právoplatné rozhodnutí sněmovny? Lze poslancům nařídit, aby příště hlasovali jinak, tak jak si přeje vláda a její předseda, když oni už své přesvědčení a nejlepší svědomí vyjádřili právě v tom jednom demokratickém hlasování? Lze takto vůbec ohýbat rozhodnutí sněmovny podle přání premiéra?

Co se všechno odehrálo při hlasování o protikuřáckém zákonu

Antikuřácký aktivista a šéf zdravotního výboru sněmovny Rostislav Vyzula při hlasování o pozměňovacích návrzích nepřenesl přes srdce shovívavé stanovisko ministra zdravotnictví Němečka pro návrh poslance Marka Bendy (ODS) na zřízení kuřáren. Své rozčílení dal najevo už při kladném hlasování většiny sociálně demokratických poslanců o Bendově návrhu a nepřidali mu ani jeho straničtí kolegové, včetně šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka, kteří hlasovali také pro Bendovy kuřárny. Svými emotivními výstupy ale ovlivnil některé antikuřácké aktivisty ve svém okolí a zákon při závěrečném čtení společně potopili. Jinak by byli všichni, včetně premiéra Sobotky, spokojeni a propíraný zákon, v němž se řeší všechno a nic, například, že v restauracích musí nabízet jeden nealkoholický nápoj levnější než pivo, třeba vodu z vodovodu za dvacet korun, mohl platit.

Až nyní se ve větší míře ale také objevují hlasy, jak je nenormální, aby stát vstupoval tolik do našeho soukromí, aby státní úředníci mohli mimo jiné kontrolovat kotle v našich sklepích, aby stát rozhodoval, co se bude a nebude pít, jíst a jak nekouřit v soukromých kavárnách a restauracích. Konečně se objevují hlasy, že máme rozumný protikuřácký zákon, který se moc neliší od podobných zákonů v okolních státech a především, že trend nekuřáckých restaurací je přirozeným vývojem i bez zákazů tak silný, že kuřácké restaurace začínají být v jasné menšině. Stále více hlasů ze sociálních sítí podporuje převažující rozumnou domluvu kuřáků a nekuřáků.

Nenápadný profesor, který „rozložil“ naši politickou scénu

Šéf zdravotnického výboru Rostislav Vyzula, jak sám říká nezkušený politik, tak přispěl nevědomky k dobré věci. Nikdo nemůže zpochybnit jeho profesní úspěchy na poli medicíny, politická kariéra, ne zase tak krátká, ale tolik přesvědčivých úspěchů nenabízí. V roce 2012 kandidoval v Brně do Senátu jako nezávislý kandidát s podporou ANO 2011 a se šesti procenty hlasů se nedostal ani do druhého kola. Lékaři byli přitom většinou velmi úspěšní. Ve volbách do poslanecké sněmovny v roce 2013 byl sice zvolen už jako člen ANO 2011 a stal se právě předsedou zdravotního výboru sněmovny. O rok později v roce 2014 opět kandidoval za ANO ve volbách a opět neuspěl. Do brněnského zastupitelstva zvolen nebyl.

Tolik o nenápadném profesorovi, který „rozvrátil“ českou politickou scénu a otevřel hranice mlčení. Kdo ví, jak by hlasoval, kdyby tušil, co jeho výbušný a nekompromisní antikuřácký postoj způsobí.