Premiér Andrej Babiš potvrdil, že Šedivý postoupil do volebního finále, a oznámil, že uzávěrka hlasování je 5. března. „Do té doby nelze nic předjímat. Post výkonného ředitele agentury patří mezi nejvyšší pozice v oblasti obrany a bezpečnosti Evropské unie,“ dodal předseda vlády.

Pokud by zvítězil, zíkal by Šedivý jednu z nejvyšších funkcí v zahraniční organizaci, kterou by zastával Čech. Ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolf Jindrák je přesvědčen, že Šedivý má skutečně velkou šanci uspět, a stát tak v čele vlivné unijní instituce, kterou pět let vedl Španěl Jorge Domecq.

EDA (European Defence Agency) existuje od ledna 2005 a představuje základnu pro rozvoj společné obrany EU, platformou pro spolupráci států EU v oblasti evropské obrany i mezi ministry obrany zemí EU. 

Bývalý velvyslanec při NATO Šedivý má od září 2019 novou funkci, na Ministerstvu zahraničí se stal zvláštním zmocněncem pro odolnost a nové hrozby. Od té doby již v několika rozhovorech varoval před Ruskem, které podle něj využívá strategie hybridní války.

Především poukázal na největší nebezpečí dezinformačních kampaní, které vede Rusko na našem území a které spočívá v jejich dlouhodobosti. „Metody jsou mnohdy velmi sofistikované, a to do té míry, že cílové skupiny, na které jsou kampaně zaměřeny, si to vlastně ani pořádně neuvědomují,“ tvrdí.

Cílem kampaní ze strany Ruska je podle Šedivého „znejistit společnost, vyvolat zmatky, rozostřit vnímání reality či nějakým způsobem nás odklonit od příslušnosti k Západu a oslabit spojenecké vazby v rámci NATO či Evropské unie“. „Čelíme souboru rizik spojených nejen s hybridní válkou či dezinformacemi, ale také s novými převratnými technologiemi, jako jsou umělá inteligence nebo změna klimatu,“ dodává.  Více jsme psali ZDE.

V říjnu loňského roku se také Šedivý zúčastnil debaty o dezinformacích a mediálních manipulacích na půdě Českého rozhlasu, kde se dostal do názorových střetů s Petrem Žantovským a Janem Schneiderem. Pořadatelem byla Rada Českého rozhlasu, která toto téma již několikrát řešila při své dozorové činnosti.

Šedivý zde ve své řeči prohlásil, že „válka je pokračováním politiky jinými prostředky“. Informační válka je tedy podle něj užívána, pokud má někdo zásadní snahu změnit společenskou realitu, zlomit vůli některé skupiny, prostě nějakým způsobem dobýt území, v tomto případě území mentální. Více jsme psali ZDE.

Před pěti až šesti lety jsme podle něj začali vnímat stálou dezinformační kampaň vedenou z Ruska. Snahou Kremlu podle něj bylo změnit něco v mentalitě západní společnosti. A proto jsme mohli pozorovat takové události, jako byl brexit nebo volby v Černé hoře. Tam to podle Šedivého nakonec přešlo v regulerní puč. „Anebo referendum v Katalánsku. Tam už se to změnilo ve válku, protože šlo o změnu politické situace,“ pokračoval ve výčtu.

Dezinformační informační válka podle něj začala kvůli snaze změnit pomocí dezinformací politickou konfiguraci a ovlivnit politické rozhodování, zejména volby. Konečným cílem pak bylo dosáhnout systémové změny, nebo třeba přechodu státu z EU někam jinam nebo vystoupení z NATO.

Šedivý pak přišel s metodou, jak rozeznávat kvalitu médií, jestli jsou dezinformační. „Základní metodou je ověřování faktů,“ doporučil. Některá média pracují s podprahovými metodami, ale jak Šedivý ujistil, na to už dneska existuje systém umělé inteligence.

Doporučil všem za tímto účelem sledovat firmu Semantic Visions Františka Vrábela. Z jejich analýzy vychází seznam asi 22 dezinformačních webů. To jsou podle Šedivého média, která replikují dezinformace z těch nejtvrdších, třeba ruského Sputniku.

„Pak je tu taková přechodná zóna, tam jsou typicky Parlamentní listy. Na ty je vhodné se zaměřit, protože to je ten mix, který dokáže napáchat docela dost škod,“ pokračoval. Načež ocenil, že nebyla přijata žaloba vydavatele ParlamentníchListů.cz na web Pavla Šafra Forum24.cz. Pochvaloval si, že soud řekl, že na pověstech o „proruském webu“ a „estébácké stoce“ něco bude, a žádal, aby další soudy vzaly toto rozhodnutí jako precedent.

„Zásadní je role veřejnoprávních médií. Ta by měla sloužit veřejnosti a také slouží. A my bychom je měli chránit,“ vyzýval dále zvláštní zmocněnec Petříčkova ministerstva.

Pak doporučil, aby proti ruské hrozbě spolupracovala veřejnoprávní média, akademici a tajné služby. Jako příklad uvedl Švédsko o volbách v roce 2018. Tehdy se prý „skvěle připravili na ruský vliv“.

„Vytvořili týmy, které byly připraveny dělat ověřování informací, a nakonec to uspělo tak, že žádná ruská kampaň nebyla. Podařilo se odvrátit to, co ty ruské struktury připravovaly,“ vykládal zcela vážně. Později dostal z publika dotaz, jak je možné hovořit o útoku, který vůbec nepřišel. Šedivý připustil, že to dost dobře nejde, ale dovozuje to prý z toho, že švédské tajné služby vydávaly ostrá prohlášení a Rusové se jich lekli.