„Rusko představuje hrozbu pro Evropu, a tedy i pro nás. Proto dlouhodobě podporujeme vznik společné vojenské evropské síly, která bude založena na evropském pilíři NATO a bude sloužit ke společné obraně nás všech,“ sdělil předseda Pirátů Zdeněk Hřib s tím, že nyní jde o misi koalice ochotných, které by se Česko mělo účastnit a po uzavření dohody o míru by měly být součástí mírových sil na Ukrajině i české jednotky. Je třeba urychlit investice do obrany a budovat kapacity našeho obranného průmyslu. Posnídali jsme s lídry Pirátů a řeč byla hlavně o posílení obranyschopnosti Česka.
Hřib: Rusko rozumí jen síle
Jak ještě sdělil Hřib, na nedávné konferenci Bezpečnost není samozřejmost upozornil náčelník generálního štábu Karel Řehka, že Rusku bude stačit jen pět let na přípravu na další konflikt a my už musíme být tou dobou připraveni. Evropa musí vystupovat jako silný a jednotný subjekt, protože Rusko rozumí jen síle. Je třeba zatraktivnit armádu jako zaměstnavatele, aby co nejdříve doplnila stavy na potřebnou úroveň, což platí i pro aktivní zálohy. Při nákupech pro armádu by nemělo být cílem vyčerpat finanční limit, ale posílení obranyschopnosti. Chtěl by, aby ohledně toho panovala široká politická shoda.
K dotazu ohledně obnovení základní vojenské služby zmínil: „Je zajímavé, že by lidi na povinnou vojnu posílali zejména ti, kteří mají sami modrou knížku. To mi přijde jako společný rys lidí s takovými nápady. My chceme v tomto ohledu zachovat dobrovolnost. Nástroje, které umožní zvýšit zájem dobrovolníků o aktivní zálohy, ještě nebyly vyčerpány.“ Armáda navíc nyní nemá kapacity ani na organizaci povinného náborového procesu. V tuto chvíli uvažovat o plošné povinnosti je tedy úplné sci-fi.
Novináři dostali do rukou letáček veřejné výzvy Pirátů, na němž se píše: „Ne Trumpovi – požadujeme bezpečné Česko v silné Evropě. Donaldu Trumpovi nemůžeme věřit, že bude bránit Evropu proti Putinovi.“ Jak sdělil Hřib: „Naše výzva je koncipovaná jako výzva vládě a nyní pro ni sbíráme podporu. Nelze nevidět, že je zde permanentní konflikt mezi ministryní obrany a náčelníkem generálního štábu, který věci určitě nepřispívá. Je také vidět neodvaha v rozhodování.“
Gregorová: Rusku se vyplatí válka
Jak řekla pirátská europoslankyně Markéta Gregorová, sami se neubráníme, takže potřebujeme partnery v Evropě. Pokud se v následujících měsících dojedná nějaká forma příměří, se kterou bude prezident Volodymyr Zelenskyj a ukrajinský lid souhlasit, bude třeba ho udržet. Rusko zaplatilo za rozpoutání války na Ukrajině vlastní ekonomikou, obrovskou inflací, úbytkem lidských zdrojů a omezením přístupu na západní trhy, a předpoklad tedy je, že se Rusku nevyplatí nevést válku. Proto možná forma příměří nebude mít dlouhého trvání, pokud se Evropa nepostará o opak.
Zmínila tzv. bílou knihu šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, podle níž by Evropa měla být přezbrojena a členské státy Evropské unie by měly investovat do společné obrany. Je třeba ale investovat i do nových technologií a evropské výroby. „Pokud má Rusko třeba větší flotilu tanků než Evropa, ale jeden tank stojí třicet milionů eur a jsme schopni ho vyřadit hejnem dronů, které stojí v součtu milion eur, tak bychom se měli zaměřit na nákup dronů,“ řekla.
„Nikoho nepřekvapuje, že koalice ochotných se dojednává primárně kvůli Maďarsku a Viktoru Orbánovi, samozřejmě dnes i částečně kvůli Robertu Ficovi a Slovensku a jejich vetu, vůči tomu, co se děje. Je na evropské úrovni několik nápadů, co s tím dělat. Přes deset let podporujeme to, aby se změnilo hlasování v Radě EU v zahraničněbezpečnostních otázkách na kvalifikovanou většinu, tedy aby členské státy neměly právo veta, a podporujeme i aktivaci článku sedm, pokud budou dál Maďarsko a Slovensko ruskými sluhy, kteří budou jednat proti nám, pak je zbavme hlasovacího práva,“ sdělila s tím, že záleží na hodnotách, a ne transakcích. USA jsou stále spojencem, ale Donald Trump z nich udělal spojence transakčního.
Hora: Je třeba posílit zálohy
Podle pirátského vedoucího týmu vnitro a bezpečnost Jana Hory je třeba zavést, co se týče obranného průmyslu, dlouhodobé kontrakty a garanci odběru. Nákupy je třeba stabilizovat. Armáda by měla dostat od politiků jasné zadání a pak si sama říct, co k tomu potřebuje. Je také třeba navýšit tabulkové platy v armádě, což lze udělat jen nařízením vlády. Před pár dny generál Řehka prohlásil, že pokud má desátník méně než průměrnou mzdu, tak je to dlouhodobě neudržitelné. Také je třeba automatické valorizace platů. Nicméně je nutné to udělat i pro složky integrovaného záchranného systému.
ParlamentníListy.cz se zeptaly na pirátské koncepční návrhy, co se týče armády. Jak řekl Hora, tak je dokument zvaný Koncepce výstavby Armády České republiky 2035 (KVAČR 35) poměrně obecný. Česká armáda je koncipována jako expediční sbor, což bylo správně před pěti lety, ale situace se změnila. Musíme budovat armádu schopnou se spojenci společně bránit Evropu.
„Konkrétně se to projeví v tom, že má představa, jaké má mít armáda počty, je trochu jiná, než co dnes uslyšíte od vedení armády. Oni budou mluvit o tom, že je aktuálně potřeba zhruba 40 000 vojáků a vojákyň a 10 000 lidí v záloze. Já si myslím, že zejména v aktivní záloze by těch lidí mělo být podstatně víc. Měli bychom být schopni dát dohromady alespoň 50 000 dobrovolníků v aktivní záloze a dalších 50 000 až 100 000 ve stanovené záloze,“ doplnil. Ranní informační dýchánek u Pirátů byl poměrně konstruktivní a bez zbytečného vykecávání.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jan Rychetský