O pozici čtvrtého nejsilnějšího subjektu ve Sněmovně by se v červenci dělili komunisté s ČSSD a hnutím Svoboda a přímá demokracie (SPD). Všem třem stranám přisuzuje model shodně 8,5 procenta hlasů.

Lidovce by ve volbách podpořilo 5,5 procenta voličů. Volební výsledek TOP 09 by byl o půl procentního bodu nižší. Do Sněmovny by se zřejmě nedostali Starostové a nezávislí (STAN) se čtyřmi procenty, ale při zohlednění statistické chyby nelze jejich zastoupení v dolní komoře vyloučit. Zeleným model přisuzuje 2,5 procenta.

Ochotu jít k volbám v červenci vyjádřilo 62,5 procenta respondentů. To by znamenalo zhruba stejnou volební účast jako při volbách do Sněmovny v roce 2017.

Kromě volebního modelu zveřejnil Median také hodnoty volebního potenciálu stran. Nejvyšší potenciál má podle výzkumu dlouhodobě hnutí ANO. V případě zisku všech voličů, kteří jeho volbu vážně zvažují a nevylučují účast u voleb, by ANO útočilo na zisk okolo 33 procent. Zisk pouze přesvědčených voličů by mu však stačil jen na zhruba 20 procent.

Volební potenciál ODS se pohybuje kolem 18 procent a u Pirátů okolo 16,5 procenta. „Nicméně ODS má větší jádro přesvědčených voličů než Piráti,“ uvedl Median. U levicových stran má KSČM o něco větší jádro voličů, avšak ČSSD vykazuje vyšší volební potenciál.

Průzkum agentury Median se konal od 27. června do 23. července. Zapojilo se do něj 1 235 respondentů ve věku 18 a více let. Statistická odchylka u volebního modelu se pohybuje od plus do minus 0,5 procentního bodu u malých stran až po 3,5 procentního bodu u největších subjektů.