Dita Charanzová (ANO) označila za nutnou stabilizaci sousedství EU, ať už se jedná o Sýrii, Libyi anebo východní Ukrajinu. Poukázala také na vztahy s USA a na vliv Číny. Podle Marcela Kolaji (Piráti) bude úkolem EU nepodlehnout snahám omezovat svobodu, šmírovat občany a demontovat demokracii jako v Číně, a nestát se oligarchickým svazkem autoritářských policejních států.

Kateřina Konečná (KSČM) chce učinit EU skutečně nezávislou na zájmech jiných zemí a zajistit její bezpečné vnější hranice. Pavel Poc (ČSSD) za největší zahraničněpolitickou výzvu pokládá nalezení vyváženého vztahu s USA, Ruskem a Čínou. Podle Pavla Svobody (KDU-ČSL) k výzvám patří digitální kolonizace Evropy ze strany Číny, migrační tlaky a ruská dezinformační válka.

EU by podle Jaromíra Štětiny (ESO) neměla dovolit, aby ji Rusko rozložilo „Než jsme uvěřili, že Ruská federace je skutečně na jiné straně barikády, máme tu válku na Ukrajině, ovlivňování voleb, brexit, trollí továrny,“ uvedl. Unie podle Jiřího Pospíšila (STAN a TOP 09) musí řešit současné bezpečnostní hrozby, tedy migrační krizi, teroristické hrozby a snahy Ruska zasahovat destrukčně do vývoje v Evropě.

Pavel Telička (Hlas) k výzvám zařadil vztahy s Ruskem a situaci v Íránu a na Blízkém východě. „Výzvou však především je efektivnější a odvážnější společná zahraniční a bezpečnostní politika,“ uvedl. K tomu Jan Zahradil (ODS) namítl, že EU nemá zahraniční politiku, tu mají jednotlivé státy. Podle něj je třeba dokončit rozjednané obchodní dohody a začít znovu vyjednávat s USA.

Ivan David (SPD) za největší výzvu označil demokratickou přeměnu současné EU do podoby spolupracujících národních států. Zásadní výzvou je zastavení expanze islámu, který ohrožuje demokracii, dodal. Vít Jedlička (Svobodní + Radostné Česko) uvedl, že Francie a Německo chtějí společnou zahraniční politiku a armádu EU. Konsensuální rozhodování ve věcech zahraniční politiky v EU již padlo, míní.