Ruský prezident Vladimir Putin nedávno pohrozil, že opět rozmístí vojáky u hranic země s Finskem. Pro Finy jsou to ale jen silné řeči, které měly mít zastrašující efekt, ale minuly se účinkem. Nejenže se nyní Finsko těší ochraně v rámci Severoatlantické aliance, Rusko ale ani nemá dostatečnou infrastrukturu a počet vojáků, aby takové hrozby vyplnilo.

„S Finskem jsme měli obecně ideální vztahy. Prostě ideální. Neměli jsme vůči sobě jediné nároky, zejména územní, o dalších oblastech nemluvě. Neměli jsme ani vojáky, všechny vojáky jsme odtamtud, z rusko-finské hranice, stáhli,“ postěžoval si Putin v březnu. „I přesto Finsko vstoupilo do NATO. Tak se rozhodli. Ale my jsme tam vojáky neměli, teď je mít budeme,“ prohlásil ruský prezident.

Finská strana ale zůstává ohledně těchto hrozeb v klidu. „Rusové nebudou mít zdroje na to, aby vybudovali infrastrukturu, vyrobili nové těžké zbraně a naverbovali k našim hranicím značný počet vojáků, dříve než v roce 2030,“ uvedl generálmajor ve výslužbě Pekka Toveri, bývalý šéf finské vojenské rozvědky a nedávno zvolený poslanec finského parlamentu.

„Finsko je velmi náročné operační prostředí, jak se Sověti přesvědčili během druhé světové války. Sověti tomu říkali ‚operace v bažinatém lesním terénu‘ a vyžaduje to speciální výcvik a vybavení, které nemají,“ dodal Toveri podle informací bruselského listu Politico. 

Ruská armáda totiž nemá dostatek vojáků, a už vůbec ne těch kvalitně vycvičených, kteří by mohli obsadit 1 300 km dlouhou hranici. Kvůli válce na Ukrajině totiž v roce 2020 Kreml převedl své jednotky umístěné u finských hranic do služby na Ukrajině – i když Putin tvrdil, že byly staženy na znamení přátelství s Finskem.

„Stále mají 138. samostatnou gardovou motostřeleckou brigádu v Kamence u Petrohradu, asi 50 kilometrů od finských hranic. Ale posádka je dost prázdná, bez bojeschopných vojáků, protože všichni jsou na Ukrajině. A všech pět brigád v naší blízkosti bylo v polovičním stavu už před válkou,“ řekl Toveri, že finští představitelé reagovali na Putinovo oznámení klidně.

Ruská armáda má momentálně kolem 1,15 milionu vojáků, přičemž více než 600 tisíc by se jich mělo nacházet na Ukrajině. Putin proto koncem minulého roku nařídil, aby se ozbrojené síly rozrostly na přibližně 1,32 milionu; přibližně ve stejné době ministr obrany Sergej Šojgu navrhl, aby se do roku 2026 zvýšily na 1,5 milionu. Problémy s mobilizací v rámci konfliktu na Ukrajině ale ukázaly, že kvalitních uchazečů není mnoho a ruská armáda na Ukrajině pracuje se statisíci nezkušených vojáků včetně 100 tisíc naverbovaných trestanců.