Ve své knize se Laqueur nevěnuje ani tak osobě Vladimira Putina, jako duchu současného Ruska a jeho příčinám, důsledkům a všemu, co je s ním spojené.

„Tato kniha je pokusem zhodnotit vyhlídky na budoucnost Ruska, a především rodící se ‚ruskou ideu‘ – nebo ideologii či doktrínu – nahrazující komunismus,“ píše autor v úvodu knihy. Rusko podle něj však bok po boku se Západem žít moc neumí.

„Země s velmi vysokou rozvodovostí, alkoholismem, potratovostí a široko daleko nejnižším věkem dožití, s pohanskými předsudky, s největší promořeností obyvatelstva virem HIV a s nejvyšším podílem dětí odložených v ústavních zařízeních,“ popisuje Rusko ve svém doslovu ke knize publicista Jefim Fištejn.

Laqueur, který je autorem mnoha knih o světových ideologiích, se v knize vydává na cestu ruskou tradicí, která vedla ke vzniku jeho současného postkomunistického režimu, jenž se odvíjí i od díla ruského filozofa Ivana Iljina, kterého Putin údajně velmi obdivuje.

Dozvíte se v ní mnohé informace o tom, jak funguje Putinova „řízená demokracie“, o ekonomických výhledech země, o tom, jak se Rusko snaží postupně „rehabilitovat“ svého někdejšího vůdce Stalina a jeho kult.

Laqueur v knize dále píše, že kdyby Rusko o Putina přece jen přišlo, jeho způsob vládnutí by zřejmě přetrval, jelikož je to prostě to, co si ruská veřejnost přeje. A nebrání se pro obhájení svých názorů sáhnout i do dávné minulosti.

Ve zkratce se tak jedná o důslednou sondu do mysli dnešního Ruska a jeho obyvatel, která se snaží uchopit a popsat celé jeho fungování, ať už se jedná o duchovní stav, propagandu, nacionalismus či spousty dalších faktorů, které ovlivňují ruskou realitu.

„Co se ale týká komplexního stavu dnešního Ruska, jde v případě Laqueurovy knihy o aktuálně možná nejlepší knihu na českém trhu. Nechybí v ní sarkastický humor, suchý racionalismus a drsná realističnost,“ píše spisovatel a recenzent Jan Lukavec.

Knihu přeložila Petruška Šustrová.