„Na úvod musím kvitovat to vysoké zastoupení žen dneska tady v auditoriu, je to věc, na kterou jsem poslední dobou docela často dotazován, tak jsem rád, že pražské novinářské prostředí už to přirozené zastoupení žen má tak vysoké. Považuji to za dobrou zprávu,“ poznamenal Souček úvodem.

„Začátkem června jsem hned po volbě Rady České televize slíbil, že nejpozději na přelomu prázdnin a měsíce září představím svůj nový tým, se kterým chci v následujících šesti letech vytvářet produkty pod značkou Česká televize. Letošní léto jsem věnoval právě jednání s kolegy o tom, jak by to působení v těch prvních měsících mělo vypadat, zda o to mají zájem, případně o jejich zařazení do pozměněné a inovované struktury České televize, respektive managmentu ČT. Základním úkolem pro celé to následující období pro mě je udržet a posílit pozici České televizi jako nejrelevantnějšího audiovizuálního média v České republice. A to nejenom ve vztahu ke zpravodajství a publicistice, což je typicky vlajková loď každého veřejnoprávního média, ale také v oblasti dramatické tvorby, v oblasti dokumentaristiky, v oblasti tvorby pro děti a nepochybně také například v oblasti artu nebo sportovního vysílání,“ poznamenal.

„Ve svém projektu, se kterým jsem kandidoval na post generálního ředitele, jsem uváděl jeden výrazný akcent, který jsem předřadil před ty všechny ostatní – a to je důraz na digitální budoucnost České televize. Budu usilovat o to, aby Česká televize byla lídrem českého digitálního audiovizuálního trhu. Netýká se to ovšem jenom naší platformy iVysílání, týká se to také našich aplikací a dalších digitálních produktů, které jdou napříč kanály a napříč jednotlivými produkty České televize,“ sdělil. 

„Byl bych rád, aby nejpozději na konci mého šestiletého funkčního období byla Česká televize vnímána jako instituce robustní co do zdrojů, co do zázemí a co do spolehlivosti. Na druhou stranu chci, aby programová nabídka České televize, struktura kanálů, byla co nejpřehlednější, aby Česká televize působila jako moderní dynamická a digitální instituce,“ sdělil. 

„Současně, a to se snažím už od června, chci, aby Česká televize byla vnímána jako instituce otevřená a komunikativní, a tomu taky přizpůsobuji strukturu managementu České televize, proto si přivádím některé nové lidi do pozic v top managementu. Byl bych rád, aby Česká televize byla i nadále prestižní a vyhledávaný zaměstnavatel v prostředí českých médií,“ zmínil. 

„Začínáme pracovat na přípravě konference, která by měla spolu s dalšími relevantními partnery v tom českém mediálním prostředí definovat a zpřesnit roli veřejnoprávní televize v České republice pro další dekádu. Nejde tedy o debatu, jak by měl vypadat zákon o České televizi, ale chceme dosáhnout v rámci debaty s našimi partnery zpřesnění těch akcentů, které jsou před námi a které musejí reflektovat společenskou realitu okolo nás, a které samozřejmě v tak pokud možno stabilním dokumentu, jako je zákon, nemohou být definovány,“ sdělil dále Souček.

Ten v rámci novinářských dotazů odpovídal také na následující dotaz. „A jak si nastavíte vztahy s politiky? Říkáte, že už jste se sešel s ministrem kultury, ale třeba váš předchůdce, nyní končící pan ředitel Dvořák, ten je měl takové tvrdé, že je uměl tlačit a vyhrožovat, trošku, když to reknu takhle,“ ptala se novinářka Součka. 

„Víte víc než já, já nevím, jakým způsobem tvrdě a občas i vydíráním, jak jste sama řekla, jednal Petr Dvořák s politiky. Já jsem, upřímně řečeno, typ konsenzuální, a snažím se vždycky, pokud to jenom trochu jde, a pokud přístup i těch spoluhráčů v nějaké diskusi, pokud to jejich přístup umožňuje, tak hledat průniky a průsečíky, pokud jde třeba o debatu právě o roli médií veřejné služby, nebo o jejich financování. Role politiků v tom běžném provozu České televize by neměla být příliš aktivní, a já věřím, že pokud se nám podaří novelizovat zákon o České televizi, tak že alespoň na čas ty hlavní diskuse a řekněme vyhrocené pohledy na to, jak by média veřejné služby v České republice měla fungovat, že na čas budou vyřešeny,“ sdělil Souček, že podle něj je nutné hledat s politiky společné průsečíky. „Je to složité, ale nejsem člověk, který by na to šel vytvářením silných pák,“ dodal.