„Komunista a estébák Babiš tam (rozuměj ve vládě – pozn. autora) nemá co dělat. Pokud žijeme v demokratickém státu, máme ho ubránit… A vyhnat je odtamtud. Tam nemají co dělat estébáci, komunisti a už vůbec ne, aby vládli komunisté v demokratickém zřízení,“ zaznamenali jsme těsně před zahájením mítinku při podepisování archů za odvolání komunistického poslance Ondráčka a na podporu České televize názor rozčíleného staršího muže. „Vidíte, co se stalo na Slovensku! A kdo myslíte, že v tom má prsty? Přímo ti z vlády!“ odkazoval na vraždu investigativního novináře a jeho snoubenky. K překvapení organizátorů dorazilo velké množství lidí, studentů, mladých, lidí středního věku i důchodců. Kapacita ozvučení byla dimenzovaná jen na pár stovek přítomných, nikoliv na „dobrých“ 1 500. „Děkujeme, že vám ještě na demokracii záleží,“ uváděli na začátku organizátoři z neziskovek.

Příslovečná poslední, nikoliv první kapka…

Václav Pavelec ze stávkového výboru v roce 1989 uvedl za pískotu davu: „Hanba panu Ondráčkovi!“ Pak organizátoři pokračovali k davu lidí, který se z obrovského „hada“ čekajícího, až na ně dojde řada k podpisu, přeskupil do masy na sebe těsně nalepených lidí. „… Ale samo o sobě by tohle, aby se po mnoha českých městech sešla podobná shromáždění, nestačilo. My všichni jsme svědky toho, jak zejména od posledních parlamentních a prezidentských voleb salámovou metodou je nám ukrajováno ze svobody. A nechceme se na to dál jen dívat. Jmenování pana Ondráčka se stalo alespoň pro tuto chvíli tou poslední kapkou, při které si mnozí řekli – a dost, jdeme se znovu zastat svobody, protože nám za to stojí. Je potřeba počítat s tím, že takových kapek pravděpodobně ještě bude mnoho, a jde o to, aby se nezměnily ve vodopád, aby se neslily v tsunami, která by smetla naši demokracii,“ zaznělo na plzeňském náměstí.
„Od jistého Andreje Babiše můžeme slyšet, že ANO vlastně nemá se jmenováním pana Ondráčka nic společného,“ pokračovalo se za provolávání slova „hanba!“.
Moderátor poté uvedl, že „… je vidět, že marketingový tým si uvědomil, že toto už je opravdu příliš jasný symbol,a doporučil panu Babišovi trochu zacouvat. Ale my chceme vzkázat, že mu to nevěříme!“ Načež následoval potlesk a křik „Babiše do koše!“.

Nezahrávejme si s referendem, nevystupujme z EU a braňme ČT!

Se svědectvím přímého účastníka hlasování předstoupil před přítomné poslanec a náměstek primátora Martin Baxa (ODS). „Musím říci, že jsem nečekal, že 29 let po sametové revoluci se nás tady budou muset sejít tisíce, abychom řekli, že nám není jedno, co se děje s demokracií a svobodou v naší zemi,“ uvedl za křiku „výborně“ a „ano“. Po potlesku pokračoval: „Ale to, že se nás tady tolik sešlo, jasně ukazuje, že nám to jedno není. A já za to nám všem moc děkuju,“ uvedl poslanec Baxa za potlesku davu. „To, co se minulý pátek odehrálo ve Sněmovně, bylo doslova ostudné. Ale nebyla to ostuda parlamentní demokracie. Byla to ostuda těch několika lidí – komunistů, SPD a zástupců ANO, kteří 29 let po revoluci šlapou po tom, za co jsme v listopadu 1989 bojovali… Já společně s Ilonou Mauritzovou (rovněž poslankyní za ODS, bývalou děkankou ZČU – pozn. autora) jsme se toho zúčastnili, a jestliže Andrej Babiš začíná tvrdit to, že ANO s tím nemělo nic společného, tak i když ta volba byla tajná, mohu jasně říci – není to pravda!“ A opět potlesk. Na číslech se to podle Baxy doloží velmi snadno. „Pro Zdeňka Ondráčka, mlátičku z roku 1989, hlasovalo 79 poslanců. V ten okamžik bylo v Poslanecké sněmovně dohromady třicet komunistů a zástupců hnutí Tomia Okamury. „Fuuuj!“ řvalo náměstí. „Tudíž jednoduchou matematikou se dá dopočíst, že rozdíl mezi třiceti a 79 byli poslanci hnutí ANO.“ A dav se opět neudržel: „Ovce!! Fuuuj! Hanba Stropnickému!“ „Protože ve druhém kole postavily politické strany, které stojí proti koalici ANO, KSČM a SPD, svou kandidátku, poslankyni Zuzanau Majerovou, která v této druhé volbě získala 57 hlasů. Jestli si Andrej Babiš myslí, že z nás udělá hlupáky a blbce, tak se plete!“ rozjel se za potlesku přítomných bývalý plzeňský primátor.
„Že jsme se tady setkali, je důležité, ale ty rozhodující věci máme teprve před sebou. V roce, kdy si budeme připomínat sto let výročí vzniku Československa, jsem se těšil na to, že budeme hovořit hlavně o svobodě a demokracii, kterou nám přinesl Tomáš Garrigue Masaryk. Bohužel to teď vypadá tak, že spíše budeme muset myslet na to, co v roce 1948 provedli v naší zemi komunisté… Budeme upozorňovat na to, že pilířem našeho státu je svoboda, demokracie, svobodné instituce, že chceme nezávislou Českou televizi, že chceme, aby do veřejnoprávních médií, do jejich rad byli jmenováni slušní lidé, že nechceme vystoupit z EU a zahrávat si s referendem o vystoupení z EU a že chceme dál hrdými příslušníky českého národa jako svobodného a demokratického národa v EU uprostřed Evropy,“ zdůraznil Baxa.

Aktivizovat!!

Pak se ujal slova Ondřej Ženíšek z TOP 09. Poděkoval organizátorovi minulé demonstrace, „… kde se setkalo padesát lidí. Když to srovnám s dnešním večerem, tak jsme samozřejmě absolutně překvapeni a moc vám všem děkujeme, že se podařilo zaktivizovat Plzeňáky. Je vás tady, odhaduji, přibližně možná tisícovka (bylo určitě více, tak 1 500 – pozn. autora). „Když jsem se díval, kolik lidí volilo demokratické strany v Plzni v posledních volbách, tak nás bylo 44 000. To znamená, že nás tu jsou asi dvě procenta z těchto voličů. Pevně doufám, že pokud ty protidemokratické kroky, ať již agenta Bureše nebo dalšího agenta, který nám vzkazuje, že nejsme demokrati, když nerespektujeme volbu pana Ondráčka, tak to znamená, že při příštích demonstracích, pokud bude potřeba, tak se nám podaří zaktivizovat i další lidi.“ „My přijdeme,“ zahřmělo náměstím a následoval bouřlivý potlesk. „Začalo to tlakem na ředitele GIBS. Nedávno byl zvolen do Rady ČTK komentátor ParlamentníchListů Petr Žantovský.“ „Fuuuj!“ řvali a pískali občané Plzně. „Milovník alternativních webů a proruských dezinformačních serverů, který byl navržen samozřejmě také hnutím ANO – panem poslancem Kolovratníkem. Takže těch kroků, které se na nás postupně hrnou, a těch činů ze strany KSČM s ANO je čím dál více. A poslední kapkou byla volba pana Ondráčka,“ uvedl bratr exnáměstka ministra zahraničí a poslance Marka, Ondřej Ženíšek.

I za cenu svého zdraví…

Za Piráty promluvil za potlesku přítomných poslanec Lukáš Bartoň: „Jako jeden ze členů Poslanecké sněmovny bych se vám chtěl omluvit za to, co se stalo, protože to je doopravdy špatné. Ještě osvětlím, když v pátek proběhlo první kolo, tak tam bylo šest neplatných hlasů, a když se pravděpodobně poslanci SPD dozvěděli, jak se správně hlasuje,“ uvedl mladý Pirát, absolvent Západočeské univerzity za smíchu přítomných. „A když už to opravdu vypadalo, že by mohli volit, tak jsme se aktivovali a já osobně jsem vytáhl jednu nemocnou poslankyni z postele, která přijela taxíkem jenom odhlasovat a pak zase jela pryč. Když se pan taxikář dozvěděl, proč jede tak rychle do Sněmovny, tak jí to dal zadarmo,“ rozesmál přítomné Pirát Bartoň. „Druhého poslance jsme vytáhli z postele, který byl zrovna tři dny po operaci, ale přispěchal, byť trochu riskoval, že se mu roztrhají stehy. Odvolil a zase šel pryč. Bohužel to nestačilo. Stačilo o tři lidi více. Ale myslím, že pokud někdo zvolil pana Ondráčka do předsednictví, tak to byla bohužel chřipková epidemie,“ uvedl posmutněle.

Vypráskaní socani

Za mladé sociální demokraty vystoupil Aleš Hess, který sklidil velkou nevoli. Občas se i zatleskalo, ale spíše se lidé smáli či volali: „Socany pryč, chcete s Babišem do vlády!“
„Jsem tady za mladé sociální demokraty,“ představil se rozechvěle davu, načež jej přítomní hned zpražili pokřikem: „Tak jdi domů! Kolaboranti!“ „Chtěl bych říci něco k věcem, které jsem nemohl ovlivnit,“ snažil se pokračovat mladý sociální demokrat, ale někdo jej překřičel: „Třeba Foldynu?“ Mladík pokračoval: „V roce 1989, když padal tehdejší režim, mně byly tři roky. Za 41 let bylo tehdejším zločinným režimem popraveno minimálně 280 osob…“ „Tak to přitlač,“ volali lidé. „Minimálně 380 osob bylo zastřeleno na hranicích, minimálně 4,5 tisíce lidí zemřelo ve věznicích a lágrech…“  „Nepovídej nám tady, co víme! My to víme!!!“ halasilo publikum. „Já jsem zde proto, abychom si to připomněli… Pro ty mladší…“ „My to víme,“ skandoval dav. „Vopakuj to u vás!“ „Musíme udělat všechno pro to, aby se tehdejší časy nemohly vrátit…“ „Ale vracejí se! Proč jim lezete do zadku?! Co jste dělali, když hovořil ten ksindl? Řekls mu to do očí?“ křičelo se z davu na řečníka, který už byl celý znejistělý. „Já svůj názor říkám nahlas,“ bojoval o každou větu mladý člen ČSSD. „Joo?“ řval lid posměšně. „S Andrejem Babišem se vládnout nedá…“ „Ha ha,“ hartusil dav. „S Andrejem Babišem se musí bojovat!“ Přerušil jej potlesk lidí: „Nechceme Babiše. Nechceme Zemana – chce ho Chovanec! Nechceme Chovance! Jste parta jako dycky, vole, máte plnou hubu svobody,“ reagovalo nasupeně publikum. „Chci se zeptat, vy s tím souhlasíte?“ pokračoval mladík. „My ne, ale Chovanec ano! A Zeman je kdo? Vy jste napůl všichni zemanovci!“ křičel rozvášněný dav. „Já jsem tady proto, že mám stejný názor jako vy…“ „Tak něco dělej! Tak to prosazuj u vás. Už to stačilo. Ticho, vole!“ odpovídal nesouhlasně lid na plzeňském náměstí Republiky.
„Co udělám já osobně? Já jsem sem přišel zde,“ už se opravdu zaplétal sociální demokrat. „Vy hajzlové!“ bylo slyšet z davu. „Soudruh Bureš ovládl Všeobecnou zdravotní pojišťovnu…“ postupoval píď po pídi mladý řečník. „Proč to čte?“ podivovali se někteří, když viděli, jak třímá papírek v třesoucích se, snad jen zimou, prstech, „… dokázal dovolit svého člověka do České televize a snaží se útočit na vedení GIBS.“ Náměstí reagovalo po svém: „Humus! Za to může sociální demokrat Zeman!“ „Myslím, že hlasy sociální demokracie tomu v žádném případě nepomohly…“ A opět pískot. „Kdo je Zeman? Chovanec? Foldyna? Co melete pořád…,“ reagovali přítomní protestující. „ Já jsem také demokrat, a proto jsem sem přišel… Přeju mnoho štěstí všem demokratům,“ ukončil svůj desetkrát přerušovaný projev. „Joo, přihřál si polívčičku!“ reagoval hlasitě muž středních let.