„Komunista a estébák Babiš tam (rozuměj ve vládě – pozn. autora) nemá co dělat. Pokud žijeme v demokratickém státu, máme ho ubránit… A vyhnat je odtamtud. Tam nemají co dělat estébáci, komunisti a už vůbec ne, aby vládli komunisté v demokratickém zřízení,“ zaznamenali jsme těsně před zahájením mítinku při podepisování archů za odvolání komunistického poslance Ondráčka a na podporu České televize názor rozčíleného staršího muže. „Vidíte, co se stalo na Slovensku! A kdo myslíte, že v tom má prsty? Přímo ti z vlády!“ odkazoval na vraždu investigativního novináře a jeho snoubenky. K překvapení organizátorů dorazilo velké množství lidí, studentů, mladých, lidí středního věku i důchodců. Kapacita ozvučení byla dimenzovaná jen na pár stovek přítomných, nikoliv na „dobrých“ 1 500. „Děkujeme, že vám ještě na demokracii záleží,“ uváděli na začátku organizátoři z neziskovek.

Příslovečná poslední, nikoliv první kapka…

Václav Pavelec ze stávkového výboru v roce 1989 uvedl za pískotu davu: „Hanba panu Ondráčkovi!“ Pak organizátoři pokračovali k davu lidí, který se z obrovského „hada“ čekajícího, až na ně dojde řada k podpisu, přeskupil do masy na sebe těsně nalepených lidí. „… Ale samo o sobě by tohle, aby se po mnoha českých městech sešla podobná shromáždění, nestačilo. My všichni jsme svědky toho, jak zejména od posledních parlamentních a prezidentských voleb salámovou metodou je nám ukrajováno ze svobody. A nechceme se na to dál jen dívat. Jmenování pana Ondráčka se stalo alespoň pro tuto chvíli tou poslední kapkou, při které si mnozí řekli – a dost, jdeme se znovu zastat svobody, protože nám za to stojí. Je potřeba počítat s tím, že takových kapek pravděpodobně ještě bude mnoho, a jde o to, aby se nezměnily ve vodopád, aby se neslily v tsunami, která by smetla naši demokracii,“ zaznělo na plzeňském náměstí.
„Od jistého Andreje Babiše můžeme slyšet, že ANO vlastně nemá se jmenováním pana Ondráčka nic společného,“ pokračovalo se za provolávání slova „hanba!“.
Moderátor poté uvedl, že „… je vidět, že marketingový tým si uvědomil, že toto už je opravdu příliš jasný symbol,a doporučil panu Babišovi trochu zacouvat. Ale my chceme vzkázat, že mu to nevěříme!“ Načež následoval potlesk a křik „Babiše do koše!“.

Nezahrávejme si s referendem, nevystupujme z EU a braňme ČT!

Se svědectvím přímého účastníka hlasování předstoupil před přítomné poslanec a náměstek primátora Martin Baxa (ODS). „Musím říci, že jsem nečekal, že 29 let po sametové revoluci se nás tady budou muset sejít tisíce, abychom řekli, že nám není jedno, co se děje s demokracií a svobodou v naší zemi,“ uvedl za křiku „výborně“ a „ano“. Po potlesku pokračoval: „Ale to, že se nás tady tolik sešlo, jasně ukazuje, že nám to jedno není. A já za to nám všem moc děkuju,“ uvedl poslanec Baxa za potlesku davu. „To, co se minulý pátek odehrálo ve Sněmovně, bylo doslova ostudné. Ale nebyla to ostuda parlamentní demokracie. Byla to ostuda těch několika lidí – komunistů, SPD a zástupců ANO, kteří 29 let po revoluci šlapou po tom, za co jsme v listopadu 1989 bojovali… Já společně s Ilonou Mauritzovou (rovněž poslankyní za ODS, bývalou děkankou ZČU – pozn. autora) jsme se toho zúčastnili, a jestliže Andrej Babiš začíná tvrdit to, že ANO s tím nemělo nic společného, tak i když ta volba byla tajná, mohu jasně říci – není to pravda!“ A opět potlesk. Na číslech se to podle Baxy doloží velmi snadno. „Pro Zdeňka Ondráčka, mlátičku z roku 1989, hlasovalo 79 poslanců. V ten okamžik bylo v Poslanecké sněmovně dohromady třicet komunistů a zástupců hnutí Tomia Okamury. „Fuuuj!“ řvalo náměstí. „Tudíž jednoduchou matematikou se dá dopočíst, že rozdíl mezi třiceti a 79 byli poslanci hnutí ANO.“ A dav se opět neudržel: „Ovce!! Fuuuj! Hanba Stropnickému!“ „Protože ve druhém kole postavily politické strany, které stojí proti koalici ANO, KSČM a SPD, svou kandidátku, poslankyni Zuzanau Majerovou, která v této druhé volbě získala 57 hlasů. Jestli si Andrej Babiš myslí, že z nás udělá hlupáky a blbce, tak se plete!“ rozjel se za potlesku přítomných bývalý plzeňský primátor.
„Že jsme se tady setkali, je důležité, ale ty rozhodující věci máme teprve před sebou. V roce, kdy si budeme připomínat sto let výročí vzniku Československa, jsem se těšil na to, že budeme hovořit hlavně o svobodě a demokracii, kterou nám přinesl Tomáš Garrigue Masaryk. Bohužel to teď vypadá tak, že spíše budeme muset myslet na to, co v roce 1948 provedli v naší zemi komunisté… Budeme upozorňovat na to, že pilířem našeho státu je svoboda, demokracie, svobodné instituce, že chceme nezávislou Českou televizi, že chceme, aby do veřejnoprávních médií, do jejich rad byli jmenováni slušní lidé, že nechceme vystoupit z EU a zahrávat si s referendem o vystoupení z EU a že chceme dál hrdými příslušníky českého národa jako svobodného a demokratického národa v EU uprostřed Evropy,“ zdůraznil Baxa.