Podle organizátorů protestu prezident několikrát porušil ústavu, naposledy otálením s odvoláním Antonína Staňka (ČSSD) z funkce ministra kultury. Demonstraci pořádali fotograf Tom Rimpel, aktivista Ray Baseley a překladatel a bývalý diplomat Fedor Bruoth.

Jako první řečník před demonstranty vystoupil právník, bývalý poslanec Evropského parlamentu Pavel Svoboda, který v úvodu svého projevu zmínil film Americký prezident a jeho scénu, v níž se hlavní hrdina snaží přesvědčovat svou pubertální dceru, aby věnovala pozornost knížce o ústavě, protože je to důležitá knížka, ve které se píše, kdo jsme a co chceme. „Tato slova by z úst Zemana jeho dceři zněla: To je dobře, že máme ústavu, alespoň usetříme za toaletní papír,“ popsal Svoboda, jak by podle něj scéna vypadala v Zemanově podání.

Kdo si totiž přečetl návrh ústavní žaloby, nemůže podle Svobody dospět k jinému závěru. „Podstatou té ústavní žaloby je šedesát stran velmi smutného čtení a asi patnácti skutkových podstat, které jdou od nerespektování ústavy až po prosazování zájmů cizích států na našem území,“ připomněl právník, načež se ozval hlasitý potlesk a pískot demonstrantů.

Následně si dělal legraci z toho, že tímto projevem si nejspíše pohřbil šanci na jmenování profesorem. „Alespoň tedy za tohoto pomstychtivého prezidenta,“ narážel Svoboda na skutečnost, že se Zeman začátkem roku rozhodl nejmenovat docenty Ivana Ošťádala a Jiřího Fajta z Univerzity Karlovy profesory. „Nevadí. Nevadí,“ skandoval slova útěchy přítomný dav lidí. „No... mně to vadí,“ poznamenal Svoboda.