Nejužším vedením Veliké lóže České republiky, největšího seskupení svobodných zednářů v Česku, již více než rok hýbe spor mezi vysoce postavenými členy. Jeden z bývalých velmistrů řádu, v profesním životě energetik, Hynek Beran totiž naznačil, že někteří bratři z lóže začali zneužívat svého zednářského postavení ve vlastním byznysu.

To se Beranovi coby představiteli tradičního, regulérního zednářství nelíbí. „Kromě tzv. regulérních zednářů existují i neuznané, neregulérní větve,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz Beran. „Jedním ze základních prvků regulérního, tradičního zednářství je, že se do lóže netahá byznys, politika a náboženství,“ uvedl. Obchodní jednání tak zůstávají za dveřmi. Samozřejmostí pak je, že regulérní zednářské lóže, ač často vázány vlastními morálními pravidly, naprosto udržují platnou civilní legislativu, a to v souladu s hlavní obecnou myšlenkou zednářské organizace utvářet svět k lepšímu.

Jenže podle Berana a některých jeho bývalých kolegů, jejichž identita je ParlamentnímListům.cz známa, se v posledních letech v největší lóži tradičních zednářů v Česku děje něco, co je s principy regulérního zednářství v rozporu. Beran coby vysoce postavený zednář na to začal upozorňovat a vykrystalizoval spor s novým velmistrem Pavlem Gergelem, který se promítl i do osobní roviny a nabral neočekávaný směr.

Namísto objasnění finančních toků, které Beran po svých bratřích žádal, se mu dostalo žaloby k zednářskému soudu. Nový velmistr lóže Pavel Gergel mu prý rovněž začal vyhrožovat. V žalobě z loňského roku směřované k nejvyššímu zednářskému soudu jeho bratři navrhují Berana z řádu zcela vyloučit. Podle návrhu se měl bývalý velmistr provinit tím, že úmyslně poškozoval dobré jméno lóže a hanobil konkrétní zednáře. Jak Beran pro ParlamentníListy.cz uvedl, k jeho vyloučení z řádu zatím nedošlo. Má ale prozatímně pozastavené členství. Se svobodným zednářstvím byl přitom ve styku prakticky od dětství.     

Nejasnosti kolem závěti…

Problematické se zdají být především dvě věci. První z nich jsou finanční transakce související s nadací finančního patrona lóže a zesnulého emigranta Jaroslava Havlíčka. Druhou pak existence firmy, která by měla být se současným vedením zednářské lóže provázána. Prorůstání byznysu a zednářského spolku by pak odporovalo pravidlům regulérního zednářství. Na místě je podotknout, že v roce 2008 došlo ke sloučení Veliké lóže České republiky s lóží liberálních, neregulérních zednářů zvané Velký orient. Z druhé zmiňované lóže pochází současný velmistr Pavel Gergel, jenž se dle svých dřívějších slov ale praktik liberálního, neregulérního zednářství zřekl.

Co se týče první věci. Beranovi i jeho přímému nástupci se nezdály nesrovnalosti týkající se peněz pocházejících z Havlíčkovy pozůstalosti. Jisté nesrovnalosti měly panovat kolem existence závěti. Donátor Havlíček zemřel v roce 2001. Dar je ale datován čtyři roky po jeho smrti. Nadace od roku 2012 podle jeho informací nevystavuje účetní uzávěrku a ani neprovádí audit.    

Podezřelé transakce Beran pro ParlamentníListy.cz popsal následovně. „Ve Švýcarsku bylo nějaké konto, kde mělo být zhruba půl milionu dolarů (přibližně deset milionů korun; pozn. red.). Po Havlíčkově smrti měly nějaké osoby dispoziční právo, aniž by se vědělo, kdo to je, a ony k tomu měly nějaké papíry,“ doplnil. Ten, kdo měl dispoziční právo, peněz po Havlíčkovi podle Berana užíval. „Jenže v roce 2015 se zjistilo, že jsou to peníze po Havlíčkovi a že patří rodině. Jediná závěť, která existuje, byla ve prospěch jeho rodiny,“ uvedl Beran. „Bylo to několik převodů peněz. Jeden z převodů byl v roce 2015 a k tomu vůbec průvodní dokumenty nebyly. Šetří to finančák,“ doplnil.

Finanční úřad nicméně informaci ParlamentnímListům.cz nepotvrdil, ale ani nevyvrátil s odkazem na pravidla daňového řádu. „Úřední osoby a osoby zúčastněné na správě daní jsou vázány povinností mlčenlivosti o tom, co se při správě daní dozvěděly o poměrech jiných osob,“ uvedla na to konto tisková mluvčí Finanční správy Hlavního města Prahy Miroslava Bardonková. Podle zdroje z řad zednářů by ale kolem Nadace skutečně finanční úřad již mohl kroužit a nejen on, ale i policie. „Nebudu se k věci vůbec vyjadřovat,“ sdělil ParlamentnímListům.cz člen rady Nadace Jaroslava Havlíčka Jiří Pavlát. Nicméně podle informací ParlamentníchListů.cz má přitom jiná zednářská organizace, která dar od Havlíčkových dědiců dostala, k dispozici platnou darovací smlouvu.

„Nevím, od koho máte informace, kdo vám co řekl, nehodlám se k tomu vyjadřovat,“ uvedl na dotaz ParlamentníchListů.cz současný velmistr Velké lóže České republiky Pavel Gergel. „Veliká lóže České republiky se podrží svého pravidla nevyjadřovat se k pokusům o její medializaci,” napsal v e-mailu. „Nejsem oprávněn hovořit. Oprávněn je pouze náš nejvyšší,“ sdělil ParlamentnímListům.cz další z vysoce postavených zednářů Jan Kuchař, kterého se spor s Beranem přímo osobně týká. Podle Kuchaře totiž mezi zednáři existují pravidla, která jim neopravňují o určitých věcech za společenstvo hovořit.  

Dotační linka

Jenže zednáři ve vedení lóže by mohli mít rozjetý i byznys, a to řádově vetší, ve kterém jde o evropské dotace. Naznačuje tomu údajné napojení některých členů vedení lóže na firmu HIC & Co. s. r. o. Ta byla v posledních letech příjemcem štědrých dotací ze strukturálních fondů Evropské unie.

I v této firmě se Pavlátovo jméno objevuje, a to v roli společníka. Podle zdroje ParlamentníchListů.cz je z celkem 18 lidí, kteří jsou u firmy v obchodním rejstříku uvedeni, zednářů hned 10. „Čtyři další osoby jsou pak s nimi spjaté,“ dodal zdroj. Dohromady mají zednáři ve firmě držet 80 procent jejího kapitálu. Zednářem je podle všeho i další společník ve jmenované firmě, Jan Kuchař. Podle informací ParlamentníchListů.cz mají hned tři z těchto deseti zednářů být přítomni v takzvané Velké radě, ústředním orgánu zednářské lóže. Kuchař je zároveň ve věci sporu Beranovým žalobcem u zednářského Velikého soudu. Další čtyři zednáři napojení na firmu mají být přímo členy soudu.    

Podnikání se zednářům v posledních letech podle veřejně dostupných zdrojů příliš nedaří. Když v roce 2009 firma vznikla jako odnož stejnojmenné starší sanační a stavebnické firmy, disponovala základním kapitálem ve výši 200 tisíc korun. Z veřejně dostupných informací lze vyčíst, že byla společnost v letech 2009, 2010 a 2011 předlužená. V roce 2010 ale začaly do firmy proudit dotace, když  HIC & Co. s. r. o. získala téměř 21 milionů z operačního programu Podnikání a inovace. Účel dotace byl definován poměrně obecně: efektivní, nízkoenergetická, ekologická výroba čistého křemíku. Další peníze ze stejného operačního programu firma získala v roce 2014, a sice 21,5 milionu korun na zavedení sériové výroby. Nelze nezmínit ani 24milionovou dotaci přímo od Ministerstva průmyslu a obchodu. Podle zdroje ParlamentníchListů.cz byl jedním z těch, kteří byli na ministerstvu, když se dotace pro společnost udělovaly, i dotační specialista Miroslav Elfmark, který byl později pravomocně odsouzen za daňový podvod.

Jan Kuchař žaluje Hynka Berana u Velikého soudu Veliké lóže České republiky

Že má společnost problémy je vidět i z účetního výkazu z roku 2016. Z něj vyplývá, že je firma ve výrazné ztrátě. Snižovala mzdové náklady, zbavovala se zaměstnanců a výrazně jí poklesly tržby. Souběžně s tím je i na nemovitost, kterou vlastní, uvaleno zástavní právo. Mělo jít o výrobní firmu. Z minulých období si ale společnost odnesla 55 milionů ztráty, z letošního roku pak dvanáct. Určité zvláštnosti, jež by mohly být posuzovány jako problematické, provázely i přidělení dotací. V době, kdy byla firmě ministerstvem první subvence přiklepnuta, totiž základní jmění společnosti činilo pouhých 200 tisíc.

Zarážející je i další skutečnost, kterou ParlamentníListy.cz zjistily. V době, kdy firma podepisovala žádost o poslední dotaci, nebyla z hlediska Evropské unie takzvaným podnikem v obtížích, a to díky masivnímu navyšování základního jmění. Zednáři navyšovali kapitál zhruba dvakrát. Podniky v obtížích dle definice EU nejsou oprávněny investiční pobídky takového typu získávat a jsou pro ně určeny zcela jiné druhy dotačních programů. Ve chvíli, kdy ale společnost dotaci reálně dostávala, již takovým podnikem opět byla.

Dotované subjekty mají přitom podle pravidel Ministerstva průmyslu povinnost takové skutečnosti i jejich změny hlásit. V okamžiku, kdy ale základní kapitál firmy HIC & Co. s. r. o převýšil pohledávky, mohl jednatel společnosti deklarovat, že firma podnikem v obtížích není. Zajímavé je i to, co vyplývá z letošní účetní uzávěrky, a sice, že ztráty firmy HIC & Co. s. r. o za poslední dva roky (letošek, loňský rok) v podstatě rámcově pokrývá výše dotační podpory. Ministerstvo průmyslu a obchodu v současnosti jako poskytovatel dotace společnost neprošetřuje. V letech 2014 a 2015 byl nicméně dotovaný projekt firmy HIC & Co. s. r. o šetřen kvůli podezření na střet zájmu u výběrového řízení. Podle Davida Hluštíka z odboru komunikace a marketingu ministerstva průmyslu byla věc uzavřena jako "potvrzená nesrovnalost". Na přelomu 2016 a 2017 pak byla podle ministerstva provedena kontrola, při které nebyla zjištěna žádná závažná porušení podmínek realitace projektu. Podle informací ParlamentníchListů.cz byl ale  případ vnesen na odbor hospodářské kriminality Policie ČR.