K výměně trestanců fyzicky došlo v dopoledních hodinách na letišti v Abú Zabí. Dohoda byla možná i díky Muhammadu bin Zájidu Sultánu Nahjánovi, prezidentu Spojených arabských emirátů, a Muhammadu bin Salmánu Al Saúdovi, korunnímu princi Saúdské Arábie, kteří sloužili při vyjednávání coby prostředníci, informuje iDNES.cz.

Šéf Bílého domu Joe Biden informoval, že Grinerová je v bezpečí a již byli v kontaktu. „Je v bezpečí. Je v letadle. Je na cestě domů,“ napsal na Twitteru. Příspěvek doplnil fotografií z Oválné pracovny, na které je také viceprezidentka Kamala Harrisová, šéf americké diplomacie Antony Blinken a manželka Grinerové Cherelle.

Moments ago I spoke to Brittney Griner.

She is safe.
She is on a plane.
She is on her way home. pic.twitter.com/FmHgfzrcDT

— President Biden (@POTUS) December 8, 2022

Brittney Grinerová je jednou z nejúspěšnějších basketbalistek amerických dějin, mistryní světa i olympijskou vítězkou. Také je však její jméno spojeno s řadou kontroverzí, například patřila k lídrům protestů proti prezidentu Trumpovi, které vyvrcholily jejím demonstrativním odchodem při americké hymně. Primární příčinou byla kauza smrti černošky Breonne Taylorové ve státě Kentucky.

Skandální příchuť mělo též její manželství s basketbalovou spoluhráčkou, které skončilo jejím obviněním z domácího násilí. Po dvou měsících od svatby a měsíc poté, co se její manželka nechala uměle oplodnit, Grinerová rodinu opustila.

Později raději odešla hrát do Ruska, kde nastupovala za klub z Jekatěrinburgu. Sedmnáctého února 2022 byla při příletu na moskevské letiště Šeremeťjevo zadržena s drogami (v Rusku zakázaný hašišový olej). O týden později začala ruská invaze na Ukrajinu a proces, který proti Grinerové byl v Rusku veden, byl vykládán jako odveta za západní sankce. Na její propuštění (v procesu doposud nepadl rozsudek) tlačí prezident Biden.

Původně USA usilovaly, aby byl společně s ní vyměněn i Paul Whelan. Ten byl zadržen již v roce 2018, v roce 2020 byl za špionáž odsouzen k šestnácti letům vězení. Voják a IT expert cestoval do Ruska opakovaně, jako důvod uváděl zájem o setkání s ruskými ženami, které poznal na sociálních sítích. V době zatčení působil jako ředitel pro bezpečnost v mezinárodním technologickém koncernu. USA jeho roli vždy bagatelizovaly a odmítaly, že by měl v Rusku jakékoliv špionážní úmysly.

Nakonec však z jeho vydání sešlo.

Rusku se recipročně vrací jeden z nejznámějších obchodníků se zbraněmi přelomu tisíciletí Viktor But. Toho chtělo Rusko již v minulosti vyměnit za Naděždu Savčenkovou.

Legendární postava z devadesátých let, obchodník se zbraněmi, o kterém dokonce vzniklo několik filmů. Bývalý poručík sovětské armády s výbornou jazykovou výbavou na začátku devadesátých let oficiálně podnikal v letectví, ale jeho hlavním příjmem měly být kšefty s rozprodejem arzenálu rozpadajícího se Sovětského svazu a pak i mnoha dalších zemí. Postupně se měl stát jedním z největších obchodníků se zbraněmi na světě. Jeho dobrodružná kariéra skončila zatčením a odsouzením v USA v roce 2012. V Rusku má ale hodně mýtickou pověst. 

Dopadení se řadu let vyhýbal. Eskapádami Viktora Buta byl inspirován film Obchodník se smrtí z roku 2005 s Nicolasem Cagem v hlavní roli, připomíná server Echo24.cz.

Výměna může být podle serveru snahou Putinovy vlády odvést pozornost od ruského válečného úsilí na Ukrajině a od pozornosti zaměřené na prezidenta Volodymyra Zelenského, který se podle časopisu Time stal osobností roku.

Původně Spojené státy za Buta žádaly Moskvu o propuštění dvou vězněných Američanů v Rusku, kromě Grinerové chtěly také bývalého vojáka Paula Whelana. Na tom se ale šéf americké diplomacie Antony Blinken a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nakonec nedohodli a dojednali výměnu vězeň za vězně.