Volební účast ve třetím celostátním referendu v historii Velké Británie dosáhla 72,1 %. Na vítězství v referendu mělo podle propočtu BBC stačit 16,8 milionů hlasů. Tábor příznivců odchodu Velké Británie se dostal do vedení prakticky na samém začátku sčítání hlasů a jeho náskok postupně narůstal až na konečných milion hlasů. Na odchod země z EU již zareagovaly trhy a libra klesla vůči dolaru na jednatřicetileté minimum.

Politici byli stran svých prohlášení k referendu v průběhu sčítání opatrní, ale šéf euroskeptické strany UKIP Nigel Farage již těsně před pátou hodinou ranní na svém twitteru poznamenal, že „začíná opatrně snít o východu slunce nad nezávislou Velkou Británií“. Z výsledků vyplývá, že zatímco Skotsko (62 ku 38) a Severní Irsko (55,7 ku 44,3) jednoznačně hlasovaly pro EU, Anglie a Wales pro brexit. Výjimkou jsou velká města jako Londýn či Manchester. Na druhou stranu „druhé hlavní město“ země Birgmingham se přiklonilo k brexitu.

V každém případě z poměrně těsného výsledku vyplývá, že Velká Británie je ve svém postoji k Evropské unii značně rozdělena. A to platí i pro konzervativce, ale i labouristy. Politická budoucnost Davida Camerona i Jeremyho Corbyna je z tohoto pohledu krajně nejistá. Z konzervativní strany se ještě před sečtením začínají ozývat hlasy, které požadují rezignaci premiéra Davida Camerona. Vážným aspirantem na pozici nového šéfa strany i premiéra je bývalý londýnský starosta Boris Johnson.

Vlivný konzervativní poslanec Jacob Rees-Mogg, který stojí na straně příznivců brexitu, dokonce nevyloučil konání nových voleb. „Tuto variantu rozhodně nemohu vyloučit. Bylo by to sice vzhledem k zákonu obtížné, ale určitě ne nemožné,“ prohlásil Rees-Mogg na dotaz BBC. Poslední volby se přitom konaly teprve před rokem a právě konzervativci v nich dosáhli jednoho z nejpřesvědčivějších výsledků v poválečné historii.