Americká zpravodajská stanice CNN upozornila na příběh šestileté dívky, které na Ukrajině transplantovali srdce čtyřletého chlapce, jehož lékaři prohlásili za mozkově mrtvého. Na Ukrajině šlo o vůbec první transplantaci srdce mezi dětskými pacienty. Transplantaci provedl tým lékařů pod vedením doktora Borise Todurova, vedoucího vědeckého pracovníka oddělení chirurgické a minimálně invazivní léčby. Operace prý trvala 3 hodiny. „Operace proběhla hladce, dívka byla extubována dvě hodiny po operaci,“ uvedl Todurov v příspěvku na své oficiální stránce na facebooku.

„Je nesmírně dojemné, že si matka zemřelého chlapce přišla poslechnout, jak srdce jejího dítěte bije v druhém hrudníku... Z této fotografie mám slzy v očích,“ napsala taktéž na sociální síti Facebook Oksana Dmytrieva, předsedkyně podvýboru ukrajinského parlamentu pro moderní lékařské technologie a rozvoj transplantací. Malého chlapce označila za anděla, jehož srdce zachránilo život jiného dítěte, jehož ledviny pomohly po transplantaci zlepšit život jednomu mladíkovi a jehož játra zachránila život třetímu. Dmytrieva v této souvislosti poděkovala i rodičům čtyřletého anděla, jehož rodiče museli prokázat velkou vnitřní sílu.

V letošním roce bylo na Ukrajině uprostřed války dosud provedeno 23 transplantací srdce, uvedl Institut srdce. Pokud již operace probíhá a jsou aktivovány protiletecké systémy, nelze ji přerušit a bude pokračovat, i když dojde k útoku na město, shrnula CNN informace lékařů s tím, že v časech války narostl počet kardiovaskulárních chorob v důsledku válečného stresu.

Mezitím ruský ministr Sergej Šojgu svět varoval, že pokud Spojené státy skutečně Ukrajině dodají kazetové bomby, a pokud je Ukrajina opravdu použije, Ruská federace prý odpoví recipročně. Na Šojguova slov upozornila stanice televizní stanice Channel 5, od které informaci také převzala CNN.

Bývalý prezident Dmitrij Medveděv, který je nyní členem ruské bezpečnostní rady, na telegramu uvedl, že bylo oznámeno, že Ukrajinci již tuto munici používají na jižní frontě. „Bylo oznámeno, že Tokmak byl ostřelován kazetovou municí. Znamená to, že nastal čas vyložit naše arzenály těchto nelidských zbraní,“ uvedl Medveděv.

Tokmak je město poblíž frontové linie v jižní oblasti Záporoží.

V komentářích zveřejněných v neděli pozdě večer ruské velvyslanectví ve Washingtonu uvedlo, že Spojené státy se dodávkami kazetové munice na Ukrajinu „de facto“ přiznaly k páchání válečných zločinů. Ze strany velvyslanectví také zaznělo, že v komentářích zveřejněných v neděli pozdě večer ruské velvyslanectví ve Washingtonu uvedlo, že rozhodnutí poslat na Ukrajinu kazetovou munici ukazuje, že „USA jsou připraveny zničit veškerý život daleko od svých hranic a využívají k tomu Ukrajince“.

CNN v této souvislosti upozornila, že Ukrajinci i Rusové používají kazetové bomby od invaze moskevských sil v únoru 2022. V poslední době začaly ukrajinské síly na bojišti používat kazetovou munici dodanou Tureckem.

V této době vyzval polský premiér Mateusz Morawiecki vládu v Kyjevě, aby přistoupila k exhumaci obětí z druhé světové války, aby bylo možné důstojně pochovat těla Poláků, které zavraždili ukrajinští nacionalisté. Narážel na vraždění Poláků ve Volyni.

„Ten zločin byl tak jedinečný, že musí být nazván svým jménem... byla to genocida,“ řekl Mateusz Morawiecki během vzpomínkové ceremonie ve Varšavě. „Bez nalezení všech ostatků, bez toho, aby byly konečně uctěny, nedojde ke konečnému polsko-ukrajinskému usmíření,“ dodal.

Agentura Reuters připomněla, že Polsko tvrdí, že při masakrech ukrajinských nacionalistů bylo zabito více než 100 000 Poláků. Tisíce Ukrajinců zemřely také při odvetných vraždách. V roce 2013 polský parlament uznal masakr, který během druhé světové války spáchala Ukrajinská povstalecká armáda (UPA), za „etnickou čistku nesoucí znaky genocidy“. Ukrajina však toto tvrzení nepřijala a často se odvolává na volyňské události jako na součást konfliktu mezi Polskem a Ukrajinou, který zasáhl oba národy.

V neděli se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho polský protějšek Andrzej Duda společně zúčastnili bohoslužby v západoukrajinském městě Lucku na památku obětí. Úterních vzpomínkových akcí ve Varšavě se zúčastnil předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Štefančuk, který se v květnu zasadil o zmírnění napětí, když v polském parlamentu řekl, že Kyjev chápe bolest Polska.

Zelenskyj dal také opakovaně najevo, že chce dostat Ukrajinu do NATO. Sedm ekonomicky nejsilnějších zemí světa sice dává najevo, že Ukrajina se do NATO hned tak nedostane, alespoň ne pokud na jejím území probíhá válka, ale podle BBC se má během středy zrodit dohoda o dlouhodobé bezpečnostní spolupráci s Ukrajinou.

Britský premiér Rishi Sunak uvedl, že dohoda vyšle „silný signál“ ruskému prezidentovi Putinovi.

„Nikdy se nesmí opakovat to, co se stalo na Ukrajině, a toto prohlášení potvrzuje náš závazek zajistit, aby už nikdy nebyla zranitelná vůči takové brutalitě, jakou jí způsobilo Rusko,“ řekl. Podle BBC také dodal, že podpora „cesty Kyjeva ke členství v NATO“, jakož i „formální, mnohostranná a dvoustranná ujednání“ členů NATO by vyslala ruskému prezidentovi jasný signál a „vrátila Evropě mír“.

Spojené království prý hrálo vedoucí úlohu v dohodě, na níž se podíleli partneři ze skupiny G7 Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko a USA. Další podrobnosti se očekávají ve středu. Kromě bezpečnostního paktu G7 oznámila Velká Británie plány dodat Ukrajině více než 70 bojových a logistických vozidel, jejichž cílem je posílit její protiofenzivní operaci.

Ze strany americké administrativy již zazněl návrh, že Spojené státy uzavřou s Ukrajinou podobnou dohodu, jakou mají s Izraelem, kde se Washington zavázal ročně investovat do oblasti izraelské obrany 3,8 miliardy ročně po dobu deseti let. BBC upozornila, že tato dohoda neobsahuje nabídku, že Spojené státy přijdou Izraeli na pomoc v případě napadení.

Diplomaté podle BBC vyzdvihli vytvoření nové Rady NATO–Ukrajina, která se poprvé sejde ve středu a která Kyjevu poskytne právo svolávat zasedání celé aliance.