Soud byl zahájen čtením obžaloby, podle níž se měl Barták dopustit korupčního jednání tím, že během vládní návštěvy USA měl v přítomnosti tehdejšího premiéra Topolánka požádat dvojici zástupců amerického vedení Tatry, tvořenou exambasadorem USA v České republice Williamem Cabanissem coby předsedou dozorčí rady Tatry a předsedou Tatry Americas Duncanem Sellarsem o pět milionů dolarů. Za to se měl údajně postarat o urovnání sporu mezi Tatrou a Pragovkou, která se také podílela na vývoji nového armádního terénního vozu.

„Nikdy v životě jsem si neřekl o úplatek,“ bránil se před soudem Barták, podle kterého by to za situace, které tehdy panovaly na střelnici v americkém Centerville a v prostředí plném lidí udělal jen šílenec. „Rozhodně to uráží moji inteligenci, nejsem takový hlupák, abych cokoliv nestandardního pronesl v přítomnosti dalších dvou cizích lidí, které prakticky vůbec neznám a jednoho z nich jsem vůbec neviděl,“ prohlásil Barták. Dalším, kdo byl rozhovoru přítomen a kdo se během něj pohyboval v jejich těsné „blízkosti", byl premiér Topolánek a český velvyslanec v USA Petr Kolář.

Předvídatelnost soudní praxe v Čechách je nulová

Klíčové pro celou kauzu, která v mnohém připomíná podobný soud, při kterém shodou okolností stanul pro obžalobu z pokusu o úplatek nabízený Bartákovi Ronald Adams, tedy bude posouzení soudu, zda klíčová věta se žádostí o úplatek, se kterou operuje žalobce, vůbec zazněla. Proti sobě totiž stojí dvě protichůdná tvrzení. V podobné situaci byla nedávno také brněnská soudkyně Šárka Dufková a ta tehdy Američana osvobodila. Sázet na podobnost kauzy, resp. na uvažování soudu, je ale vzhledem k prakticky nulové předvídatelnosti českého práva těmi, kdo o něm rozhodují, tedy soudci, riskantní. Dlouhá řada odvolacích řízení, kterými se třeba teprve po několika letech soudních bitev obžalovaní domohli jako v jiných případech osvobozujícího rozsudku, hovoří jasně. Stejně jako kritik této rozhodující praxe.

„Státní zástupce má sice v případě pochybností věc žalovat, naopak soudce je ale za stejných okolností povinen ve smyslu premisy římského práva in dubio pro reo, tedy v případě pochybností rozhodnout ve prospěch obžalovaného a tedy ho obžaloby zprostit,“ ohodnotil vzniklou důkazní situaci naší redakci známý právník Jaroslav Sekera. Z tohoto důvodu se zdá být Bartákova pozice v procesu poměrně pevná. S tím souhlasí i John Bok ze spolku Šalamoun, který byl také u soudu přítomen.