Generální ředitel České televize Jan Souček se chce zaměřit na zvýšení důvěryhodnosti ČT i v tom, že by měly být více regulovány výstupy redaktorů na sociálních sítích.

S tímto fenoménem poslední dekády byly problémy už v minulosti; svými nepříliš důstojnými výstupy na Twitteru byl v minulosti znám třeba tehdejší moderátor Událostí Jakub Železný.

Spolupracovníci ČT v uměleckých profesích dávali průchod své osobitosti ještě častěji; známý byl v této souvislosti třeba režisér Jan Hřebejk, autor slavných slov o hnědých a rudých prasatech, volících Miloše Zemana.

Zcela zvláštním žánrem pak byly některé příspěvky Nory Fridrichové.

V minulých týdnech generální ředitel Souček avizoval, že by se v pravidlech pro osobní komunikaci redaktorů měl udělat pořádek. Česká televize má již mnoho let Kodex ČT, který jasně stanovuje, jak mají redaktoři i další zaměstnanci televizi reprezentovat.

„Tento Kodex je součástí pracovní smlouvy,“ podotýká pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský. A dodává, že v době, kdy v jiných firmách je dodržování takových Kodexů obvykle velmi přísně vymáháno, není důvod, proč by Česká televize měla být výjimkou.

„Není to jen o sociálních sítích, ale o celkovém pocitu odpovědnosti. Jestliže jsem placen z veřejnoprávního rozpočtu, tak mám povinnost nějaké loajality k zaměstnavateli. A koncesionář určitě není zvědavý na osobní výlevy redaktorů, třeba na to, co cítí Václav Moravec k Václavu Klausovi," vysvětluje docent Žantovský.

Ačkoliv Kodex pamatuje i na vystupování redaktorů na sociálních sítích, nejasná interpretace příslušných ustanovení umožňovala redaktorům v mantinelech Kodexu značný prostor. „Zejména za ředitele Dvořáka, který tyto věci neřešil,“ dodává Petr Žantovský.

Mediální analytik Aleš Borovan dokonce volil slova „cochcárna na sítích“.

Dvořákův nástupce nyní avizoval plán vytvořit pro zpřesnění pravidel ještě jeden dokument, Desatero pro práci redaktorů ČT na sociálních sítích. Ty jsou dnes již nedílnou součástí novinářské profese, ať už jako zdroj informací, nebo jako komunikační kanál.

Dokument, zveřejněný v říjnu, redaktorům zdůrazňuje, že vystupování na sociálních médiích je vždy veřejným projevem a vztahuje se na něj Kodex. Redaktoři by přitom měli dbát o důstojnost a myslet na to, že pro veřejnost je složité odlišit jejich osobní postoj od novinářské činnosti.

Dále jsou redaktoři zavázáni, aby i na sítích zveřejňovali jen ověřené informace, jako kdyby šlo o novinářskou práci. Obezřetnost je doporučována u vtipu a nadsázky, které nemusí každý pochopit.

Na sociální sítě nemají být vynášeny interní informace z ČT a žurnalistické poznatky by tam měly zaznívat až poté, co je využije televize.

Pár dní poté přišla první aféra se zaměstnancem ČT, se kterým byl kvůli psaní na sociální sítě rozvázán poměr. Šlo o režiséra Martina Marka, tvůrce reportáží a pořadů s ekologickou tematikou.