Úvodem se rozhovořil o GDPR. Ochrání opravdu naše soukromí? „Já jsem k tomu trošku skeptický. Myslím si, že ti otrapové, kteří bombardují různými reklamami a nevyžádanými e-maily, si tu cestu po krátké pauze zase najdou. Takže je vyhodíte dveřmi a vrátí se oknem. To opatření v současné chvíli přináší spoustu byrokracie,“ poukázal také Höschl, že považuje nové opatření za zbytečné.

„Stal se z toho takový slogan, móda. Opatření začalo žít vlastním životem. To pozitivní možná je teď to, že všechny instituce a obchody musí požádat o opětovný souhlas,“ dodal Höschl s tím, že ne každý to však respektuje. 

Původní text ZDE

„Vzpomínám si, že do letadla jste si nemohl vzít ani dětský pilník na nehty, ale pak vám na palubě dali ocelový příbor,“ zmínil v té souvislosti Höschl. Byrokracie podle něj není vše, ochranu by začal budovat odzdola. 

On sám se podle svých slov chová ke svým datům laxně. „Každý si to může vygooglit,“ míní tím, že on sám se nebojí zneužití osobních dat. Když pak hovořil o kauze Cambridge Analytica, kde mělo dojít k ovlivňování voličského chování. „Ale to se ovlivňuje stejně. I třeba tím, že věším bulíky na nos. Ty volby jsou od toho, aby byly ovlivňovány,“ dodal Höschl. 

„Když jsme přecházeli z té éry relativní nesvobody do svobody a zároveň v té době se rozšiřovaly možnosti elektronické komunikace, domnívali jsme se, že systém založený na svobodě slova, bude samoregulující. Domnívali jsme se, že si nikdo nebude moct dovolit hlásit lži, protože to na něj okamžitě praskne. A to byl omyl,“ myslí si také Höschl s tím, že systém se zreguloval naprosto neuvěřitelným směrem, kdy pravda z veřejného prostori mizí. 

Poukázal pak na to, že některá data, například z medicíny, která jsou seriózně získaná, se nemohou zveřejňovat, ale kdejaký nesmysl nebo pomluva se naprosto bez cenzury šíří. Osobní data jsou dle jeho názoru regulovaná, lži zatím regulovány nejsou. „Při tomto vývoji, kdy byrokracie omezuje pravdu a neomezuje lži, lži bují a zaplňují veřejný prostor,“ poukázal na to, že pravda je nám odpírána na základ regulací a obklopují nás místo toho konspirační teorie. 

Závěrem pak pohovořil také o metodě hybridní války, kdy se kromě pravdy pokládají i alternativy. V té souvislosti zmínil válku na Ukrajině, sestřelení malajsijského letadla či vražedný útok na agenta Sergeje Skipala. Rozmluvil se také o fingované smrti novináře Arkadije Babčenka. To je podle něj možné posoudit až tehdy, když detektivka skončí. „A budeme vědět, jak to opravdu bylo a k čemu to sloužilo,“ řekl. Podle jeho slov není nyní jasné, jak to skutečně bylo. 

„Stěžujeme-li si na to, že v době postfaktické pravda zaniká a šíří se nesmysly, část viny na tom nese i čtenářstvo, které po senzacích pase víc než po pravdě,“ podotkl Höschl. Dneska si také každý může sednout k počítači a šířit cokoliv. „To, jak noviny vypadají, je dáno také tím, co se po nich většinově chce,“ uzavřel Höschl.