Hostem podcastu Deníku N byla moderátorka pořadu 168 hodin Nora Fridrichová. Zkušená novinářka se pořádně obula do svého kolegy z branže Luboše Xavera Veselého. Dala najevo, že Xavera Veselého nepovažuje za kolegu, ale za držák mikrofonu, který hostům odmítá klást nepříjemné otázky.

„Nic proti ničemu, už v minulosti vysílal rozhlas Hovory z Lán. Byly to normálně vedené novinářské rozhovory s panem prezidentem. To, že rozhlas neomylně sáhl po své moderátorské hvězdě Luboši Xaverovi Veselém, mě moc nepřekvapilo. Řeknu to tak, já jsem moc ráda, že Česká televize takového moderátora nemá a nevysílá takové rozhovory, jaké vysílá rozhlas s panem Veselým,“ podotkla Fridrichová.

„Pan Veselý se rád holedbá tím, jak skvělý je novinář, ale když se podíváte na rozhovory, které vede s politiky, tak on působí jako vděčný držák mikrofonu, který klade nekonfliktní otázky a v podstatě leští PR toho politika. Já bych jako politik na takové rozhovory také chodila moc ráda, ale trochu se obávám, že toto tedy není rozhovor, o kterém jsem se učila na žurnalistice,“ doplnila dáma.

Luboš Xaver Veselý, který se proslavil například rozkrytím spolku honosícího se názvem Ústav nezávislé žurnalistiky, nedávno v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz promluvil o tom, jak si Českou televizi zprivatizovala „jedna parta“.

Některým novinářům z Českého rozhlasu se to prý nelíbí, ale neřeší to s vedením, takže veřejnost o tom neví.

V obecné rovině konstatovala, že politici si dnes víc vybírají, komu rozhovor dají a komu ne, a pokud je nějaké médium příliš kritické, rozhovor prostě nedostane. Novinářům, kteří se nebojí klást kritické dotazy, pak nezbývá nic jiného než vycházet z toho, co zaznělo v oněch nekritických rozhovorech.

„Výsledkem jsou chabé rozhovory, ve kterých nepadají kritické otázky, což je přesně to, co by politici chtěli. Aby nepadaly kritické otázky,“ varovala posluchače.

Na kritické dotazy prý odmítají odpovídat např. komunisté nebo Okamurovi poslanci.

„Mně přišlo, že tiskový odbor Poslanecké sněmovny se někdy chová jako ochranka poslanců KSČM nebo SPD. Nás třeba nepustili na výbor, protože jsme se poslance chtěli zeptat na Miladu Horákovou a máme se ptát pouze na agendu klubu,“ prozradila Fridrichová.

Z jejích úst také zaznělo, že za svou práci bývá kritizována na sociální síti, často od mužů nebo anonymních profilů. „Často mi píšou, že jsem přehřátá čtyřicítka,“ zasmála se.

Prozradila také, proč už asi dva roky pomáhá matkám samoživitelkám. Zasáhly ji příběhy žen, které musí vyžít se 60 korunami na den, mimo jiné i proto, že bývalí manželé či druzi odmítají na své děti platit alimenty. To je samo o sobě dost hrozné, ale jako by to samo o sobě ještě nestačilo, tak úřady často odmítají pomáhat matkám v nouzi.

„Ty matky nedosáhnou na dávku, kterou by dostat mohly, protože jim nikdo neřekne, že by ji mohly dostat. A není to náhoda, on je to trošku trend, aby ti chudáci nedostali více peněz. Sociální dávky jsou kontroverzním tématem v české společnosti. Moc nepřejeme lidem, kteří pobírají sociální dávky. Ale zároveň jsme společností, které nevadí dotovat linku na chleba druhému nejbohatšímu Čechovi, tím mám na mysli linku na chleba společnosti Agrofert, a do toho se díváme skrz prsty na samoživitelku, která si jde pro dávku, protože jí nepřišly alimenty. Což je mimochodem trestný čin,“ udeřila na předsedu vlády Andreje Babiše (ANO), jehož Agrofert je dočasně odložen ve svěřenském fondu předsedy vlády.

Má za to, že by stát měl řešit především bytovou situaci matek samoživitelek, aby nemusely tři čtvrtiny příjmu vydávat jen na nájem.

Sama se takovýmto ženám snaží pomáhat, spoluorganizuje sbírky pro tyto ženy, a když má doma nějakou věc, kterou už nepotřebuje, protože si mezitím koupila novější, pošle starší věc jako pozornost matce samoživitelce. A není jediná, která to dělá, pomáhá organizovat posílání podobných balíků i od jiných lidí.