Pro Daaldera nebyla ruská invaze překvapením a podotýká, že USA plány Kremlu zveřejnily s předstihem. „I tak ale nedokázaly zabránit Rusku v útoku na svého slabšího souseda. Když byl přímý vojenský zásah vyloučen, odrazení Ruska rozhodnutého, že bude mít souseda pod kontrolou a poměry nastavené v po roce 1990 skončí, byl a bude tvrdý oříšek,“ míní. Hrozby, které Putina neodradily od invaze, tedy posílení NATO, sankce a vojenská pomoc Ukrajině, pak Rusko podle jeho názoru neodradí.

Naopak, Washington a jeho „demokratičtí spojenci“ by měli praktikovat strategii zadržování, jež by měla Rusům zvyšovat náklady a nakonec způsobit v Rusku změnu politické situace, která ukončí „brutální režim Vladimira Putina“. Základ by pak měly tvořit myšlenky George F. Kennana ze 40. let minulého století, který Stalinův režim považoval za hrozbu pro Západ, ale zároveň věřil, že Sovětský svaz je slabý a plný vnitřních rozporů, které nakonec režim svrhnou.

„Zadržování zafungovalo po 40 letech a Spojené státy při něm udělaly řadu chyb. Včetně vstupu do vietnamské války a podpory násilného svržení řady vlád. Ale tato politika nakonec v Sovětském svazu vyvolala pohyby, které vedly ke konci režimu,“ říká bývalý velvyslanec při NATO, podle kterého je návrat k této politice nejlepší možnost pro Západ.

Cílem pak má být potírat ruský expanzionismus, způsobovat ruskému režimu skutečné ztráty a podporovat změnu uvnitř Ruska, která povede ke konci Putina a putinismu. Samozřejmě tato politika má být uzpůsobena reáliím 21. století. „Zejména ruské vztahy se silnou a nově i velmi asertivní Čínou budou muset být aktivně řešeny,“ říká Daalder.