Na úvod Jurečka prozradil, jak hodlá naložit se svým novým postem předsedy lidovců: „Budeme se snažit přiblížit politiku lidovců lidem. Aby věděli, že jsme strana, která rozumí problémům a umí je řešit i z dlouhodobého hlediska, což dnes trochu chybí.“

„Udělám něco, co není v politice běžné, udělal jsem to i jako ministr. Dávám zde transparentně veškerý svůj osobní kontakt i své osobní mobilní číslo i e-mail,“ ukázal Jurečka na kameru papírek se svými kontaktními údaji s tím, že lidé, kteří budou mít jakýkoli problém, se s ním na něj mohou právě sem obrátit. Jako někdejší ministr zemědělství má dobré zkušenosti s tím, že jej zemědělci kontaktovali takto přímo.

Předkládá svá řešení na problémy týkající se například nedostupného bydlení, přetížené dopravní infrastruktury, rodin s dětmi i klimatických změn. „Budu je prosazovat z lavic opozice a budu o tom hovořit jak s kolegy z opozičních stran, tak i s kolegy z vládních koaličních stran,“ sliboval předseda, který prý má ambici již v příštích týdnech otevřít diskusi o dostupném bydlení.

Jurečka také uvedl, že by rád dosáhl volebního výsledku z dob Josefa Luxe, tedy nějakých devět procent. „Já se chci poprat o každého voliče. Chci soupeřit o voliče jak TOP 09, STAN, tak ODS, Pirátů, ale i ČSSD a hnutí ANO. Výsledek Pavla Fischera v prezidentské volbě ukazuje na to, že je tady zhruba deset až jedenáct procent voličů, kteří poptávají konzervativní politiku moderního střihu,“ uvedl.

Chtěla by se však KDU-ČSL otevřít i jiným než konzervativním voličům? „Být konzervativní není nic špatného. Mnoho lidí poptává konzervativní předjímatelnou politiku. Konzervativní neznamená nemoderní, konzervativní pro mě znamená přemýšlivý. Stranu chci otevřít širší veřejnosti. Chci, aby naši příznivci mohli ovlivňovat lidi nominované na kandidátky, jejich pořadí a také aby mohli ovlivňovat náš program pro příští volby,“ doplnil Jurečka.

Má podle Jurečky smysl vytvářet z opozičních sil koalice pro parlamentní volby? „Je to velmi těžká otázka... už jsem si to vyzkoušel v roce 2017, kdy jsme zkoušeli dát dohromady koalici KDU-ČSL a STAN, nedopadlo to právě proto, že jsou zde výrazné překážky na straně legislativy, tedy volební zákon a jeho sčítací pětiprocentní kvórum,“ zmínil Jurečka s tím, že to nedopadlo proto, že měli obavu, že by nakonec získali méně hlasů.

Pokud se tyto legislativní překážky nezmění, tak to podle něj smysl nemá, nedávají jistotu, že překonají desetiprocentní hranici. „My jsme proto předložili novelu volebního zákona a já budu chtít jednat s předsedy ostatních parlamentních stran, jestli bude vůle se na některých parametrech shodnout, upravit je, nebo do toho může případně vstoupit Ústavní soud,“ podotkl Jurečka.

Pevně věří, že se najde politická síla změnit volební zákon. „Většina se může najít. Všechny strany kromě ANO by mohly mít zájem na tom, aby se tu narovnalo prostředí. Je tu obrovský rozdíl v síle hlasu jednoho občana, protože na mandát poslance ANO vám dnes stačí 18 a půl tisíce hlasů a na mandát poslance za KDU-ČSL potřebujete 28 tisíc hlasů a na mandát poslance STAN je to až 42 tisíc hlasů,“ poukázal Jurečka. „Je to otázka svědomí poslanců hnutí ANO, zda tohle považují za férové,“ poznamenal předseda.

„Já sám osobně stojím o koaliční spolupráci. Před volbami tam, kde je to možné legislativně a kde to dává smysl, což se teď děje v případě krajských voleb,“ poukázal na to, že lidovci hned v devíti krajích jsou v nějaké formě koaliční spolupráce, protože z hlediska volebního zákona v krajských volbách nejsou omezení. Zopakoval, že v parlamentních volbách koaliční spolupráci však vidí velmi obtížně z důvodů, které již popsal výše.

Je zde však podle Jurečky možnost bavit se o formě spolupráce ve smyslu, že nějaká strana může kandidovat na kandidátce jiné strany a vyjádřit jí podporu. „Tak to bylo třeba v roce 2010, kdy takto kandidovala strana TOP 09 s podporou STAN. To možné je a tomu se nebráníme,“ sdělil Jurečka, o čem jsou nyní připraveni jednat. Tuto možnost prý ale primárně nabízí ostatním, než že by chtěli sami kandidovat na kandidátkách jiných stran.