Poslanci mají rok a dva měsíce na to, aby vymysleli nový systém uznávání změny pohlaví. Ten dosavadní, vycházející z biologických znaků muže a ženy, je podle Ústavního soudu protiústavní a nedůstojný ke zranitelné skupině trans osob.

Nález Ústavního soudu, vyhlášený soudcem Baxou v tomto týdnu, ale zaujal i představou, že Ústavní soud má být „katalyzátorem demokratické diskuse“.

Navrhovatel ženského pohlaví usiluje o právní změnu pohlaví a odmítá splnit podmínky vyžadované pro tuto změnu státem, zejména podstoupení chirurgického zákroku pohlavních orgánů. Současně si přeje, aby „úředně evidované informace o něm reflektovaly, jak se cítí“ (tedy byl změněn ženský formát jeho rodného čísla).

Návrh soudci shrnuli slovy: „Podle navrhovatele je protiústavní zákonem nutit trans lidi ke sterilizaci a popírat jejich právo na rodičovství, na rozdíl od lidí jiných“.

Napadená úprava byla přijata s Občanským zákoníkem v roce 2012. Protože se jednalo o velkou rekodifikaci celého soukromého práva, nebyl podle ústavních soudců prostor dostatečně projednat problémy „zvlášť zranitelné skupiny trans lidí“. Od té doby se pohled změnil i v Evropě, ale české vlády na to podle soudců nereagovaly.

„Úlohou Ústavního soudu je mimo jiné ,katalyzovat' demokratickou diskusi v situacích, kdy dosud neproběhla nebo kdy je dlouhodobě dysfunkční. Právě to Ústavní soud v nyní projednávané věci činí,“ vzkázalo plénum Ústavního soudu v nálezu zpracovaném soudcem Jaromírem Jirsou.

U Nejvyššího správního soudu žadatel neuspěl. Jeho soudci vyjádřili názor, že české právo „změnu právního pohlaví podmiňuje požadavkem, aby před jejím provedením nastal určitý soulad mezi primárními pohlavními znaky jednotlivce a kýženým pohlavím“. Existuje prý sice trend posouvat se od objektivních kritérií k subjektivním, ale soudy by v těchto otázkách měly být zdrženlivé a nechat případné změny na zákonodárci.

Každý má právo vystupovat tak, jak se cítí

Ústavní soud už v roce 2020 návrh na změnu stejného paragrafu zamítl, ovšem nyní došel k názoru, že okolnosti jsou jiné. Tehdy se navrhovatelka necítila být ženou ani mužem, nyní se navrhovatelka mužem cítí a usiluje o to se jím stát i právně.

Nyní Ústavní soud došel k závěru, že současná úprava, vyžadující pro změnu pohlaví splnění podmínek chirurgické přeměny pohlavních orgánů a znemožnění reprodukční funkce, je „v rozporu se základním právem lidí usilujících o tuto změnu na ochranu tělesné integrity a osobní autonomie i s jejich lidskou důstojností“.

„Do práva na sebeurčení a osobní autonomii podle Ústavního soudu spadá i rozhodnutí člověka, jakým způsobem bude navenek projevovat svoji identitu, tj. projevovat, jakým člověkem se cítí být. Ztotožňuje-li se někdo trvale s odlišným pohlavím, než jaké mu bylo přiřazeno podle jeho biologických znaků a přeje-li si projevovat se v souladu s tím, jde o svobodné rozhodnutí jednotlivce o sobě samém spadající pod ochranu práva na sebeurčení a osobní autonomii,“ uvádí Ústavní soud.

Každý člověk má podle něj právo vystupovat ve společnosti v souladu s tím, jakým člověkem se cítí být, včetně toho, jak subjektivně vnímá své pohlaví.

Situace, kdy k realizaci tohoto práva na změnu pohlaví musí podstoupit intenzivní chirurgický zákrok, je podle soudců omezením práva na soukromí.