Deník Právo si povšiml, že konec vlády Mirka Topolánka a nástup kabinetu Petra Nečase dělil pouhopouhý rok. Ale z hlediska statistik potírání korupce jako by prý působení vlád obou premiérů dělilo několik světelných let. Zatímco za Topolánka se policie úplatkářstvím moc nezabývala, za Nečase jako by se mohla přetrhnout.

Vyplývá to z policejních i justičních statistik týkajících se trestných činů přijímání úplatku, podplácení a nepřímého úplatkářství od roku 2000, které Právo prozkoumalo. Topolánkovy vlády působily v letech 2006 až 2009, Nečas byl premiér od roku 2010 do loňska.

Právo dokládá rozdílnou aktivitu čísly. Například zatímco v roce 2012 policie evidovala necelé tři stovky úplatkářských trestných činů, v roce 2007 šlo přibližně o třetinu.

Předloni kriminalisté kvůli korupci stíhali a vyšetřovali více než 200 lidí, v roce 2007 ale jen 80. O dva roky později, kdy Topolánka u kormidla nahradil Jan Fischer, dokonce pouze 65.

Jde o špičku ledovce

Podle programového ředitele protikorupční organizace Transparency International (TI) Radima Bureše přitom není na místě možné vysvětlení, že by se v době Topolánkových vlád méně uplácelo.

Radim Bureš výsledky policie spojuje s působením Topolánkova ministra vnitra Ivana Langera (ODS). „Propad za Ivana Langera je naprosto zřetelný. Evidentně to bylo spojené s nástupem této politické garnitury a s jejím odchodem se to zase zlepšilo,“ cituje Právo Bureše.

K následnému zvýšení aktivity policie za Nečasovy vlády, kdy byli ministry vnitra postupně Radek John (VV) a Jan Kubice, podle Bureše přispěly i změny na státním zastupitelství.

„V oblasti odhalování, vyšetřování a stíhání korupce přinesla Nečasova vláda zásadní zlom,“ míní Bureš. Právo však dodává, že i policejní a justiční statistiky mají své limity. Policii se totiž podle odborníků daří odhalovat jen výraznou menšinu spáchaných korupčních trestných činů. Jaké mohou být skutečné počty, podle Bureše nelze odhadnout. „V každém případě to jsou několikanásobky,“ poznamenal.