V komunálních volbách jste jako lídr TOP 09 získal v Čeladné téměř 32 % hlasů. Očekával jste takový výsledek? Čemu jej přičítáte?

Upřímně – neočekával. S místostarostkou Věrkou Golovou jsme získali nejvíce preferenčních hlasů. V zastupitelstvu obce Čeladná jsem od roku 1990, od roku 1992-1994 jsem byl místostarostou a od roku 1994 starostuji, ale tento výsledek byl pro mne ze všech těch volebních klání jedním z nejtěžších.  V posledních měsících jsem totiž neustále slýchával, že Lukša to má spočítáno. Celková atmosféra byla nesmyslně vyhrocena a i já nabýval dojmu, že lidé chtějí po tolika letech změnu. Volební výsledek však byl největším překvapením nejen pro ty, kteří obcházeli občany s agitkou proti vedení obce, ale i pro mne samotného. S odstupem času po vyhlášení výsledků jsem si uvědomil, jak velkou důvěrou mne občané naší obce poctili, a to nelze jen tak jednoduše přejít či brát na lehkou váhu. Po tak vyhrocené atmosféře před volbami v naší obci nám všem poslali jednoznačné sdělení. Jednak chtějí, aby obec pokračovala v nastoleném směru, se stávajícím vedením obce. Také však chtějí, abychom překonali spory a snažili se společně pracovat na dalším rozvoji služeb, které přispějí ke zkvalitňování života v Čeladné.

Jak byste hodnotil povolební vyjednávání? Byla složitá?

Naopak. Volbami se atmosféra v Čeladné pročistila. Bylo by laciné tvrdit, že křiklouni zmlkli. Jen svou prací naopak dokážeme, že se také mohli mýlit. První kroky jsme již učinili. I když pro většinu v zastupitelstvu by nám stačila koalice TOP 09 a KDU-ČSL, zapojili jsme do práce v radě také zástupce ČSSD. Při jednáních se všemi stranami a uskupeními zvolenými do zastupitelstva jsme se dohodli, že nám jde o stejnou věc, a tou je společná práce ve prospěch občanů naší obce.

Jaké jste si stanovili hlavní priority pro nadcházející volební období?

Možná to bude znít hloupě, ale hlavní prioritou je udržovat již vybudované. Jsem dlouhodobě přesvědčen, že naše Čeladná prošla za posledních 14 let obrovským rozvojem. Z ošklivého káčátka se vyloupla moderní beskydská podhorská obec v mnohém připomínající alpskou vesnici. Teď stojíme před nesnadným úkolem: Aby se to projevilo v každodenním životě lidí naší obce. V tomto volebním období bychom se rádi zaměřili na dobudování chodníků nebo cyklostezky, ale rádi bychom také otevřeli diskuzi na téma související s historií obce - například obnova strážního hrádku na vrcholku Kozinec nebo vybudování kvalitní sjezdovky.

Ačkoliv se vám osobně podařilo obhájit mandát starosty, strana ztratila v řadě měst počet křesel v zastupitelstvech a v horní komoře nezískala jediný mandát. Co je podle vás důvodem takového výsledku?

Důvod k přemýšlení je především na těch, kterým se obhájit nepodařilo, ale nelze to takhle zjednodušovat. Stejně jako nestačí pracovat jen před volbami. Volební období je čtyřleté a pracovat musíte celé čtyři roky. Takže kde jsme byli vidět, respektive práce našich zastupitelů, tam se podařilo mandáty získat. Kde jsme si hráli na chytráky, tam jsme na to doplatili. Démonizujeme Babiše s jeho hnutím, ale jako stávající politické strany jsme si ho sami vypěstovali. Příliš dlouho jsme řešili problémy spíše uvnitř stran než problémy ve společnosti. Z „opoziční smlouvy“ jsme se nepoučili, volbou prezidenta jsme si příliš nepomohli a výsledek se dostavil. Na druhou stranu, nepřišel-li by on, přišel by jiný tzv. mesiáš. Jsme společnost, která ty koblihy ráda sní dnes i při vědomí toho, že jejich děti a vnuci je zítra již mít nebudou. Když k tomu přičteme obecný nezájem o volby tam, kde žijeme, a myslíme si, že nás zachrání politik-nepolitik s nadpřirozenými schopnostmi, tak se jednoho dne probudíme do reality, ze které se budeme jen obtížně vzpamatovávat.   

Mělo by podle vás z výsledku voleb vyvodit osobní zodpovědnost vedení strany?

Vedení strany musí především dát odpověď dovnitř členské základny, jak dál. Podařilo se udělat obrovský kus práce, ale samozřejmě jsme se nevyvarovali chyb. Stávající koalice sice s oblibou ráda kritizuje, že jsme provedli celou řadu úsporných opatření, přiškrtili investice, aniž by našli odvahu říct, že zatím jen spotřebovávají zdroje z těchto úsporných opatření. Někdy mi to připadá jako v roce 1998, kdy předseda ČSSD Miloš Zeman hustil občanům do hlav, že žijí ve spálené zemi, kterou spaloval premiér Klaus, aby si nakonec po volbách s oním paličem padli do náruče. Na rozdíl od současné vládní koalice jsme nikdy nebyli populisté. Největším nepřítelem politika je čas. Protože nakonec jen čas ukáže, komu jde o lidi a komu o vlastní byznys nebo popularitu.