Od Nového roku 1995 nabyla účinnosti novela silničního zákona, která zavedla časové zpoplatnění dálnic a silnic dálničního typu. Síť dálnic a silnic dálničního typu tehdy v ČR měřila 651,2 kilometru, zpoplatněno bylo 565,9 kilometru z nich. Úseky bez poplatků, celkem 85,3 kilometru, byly především v obcích.

Roční poplatek za používání dálnice byl stanoven u motocyklů a automobilů do hmotnosti 3,5 tuny na 400 korun, u nákladních automobilů o hmotnosti 3,5 až 12 tun 1000 korun a nad tuto hranici 2000 korun. Pokuta za jízdu na dálnici bez nálepky byla stanovena v rozmezí od 500 do 1000 korun.

V roce 1997 vstoupil v platnost nový zákon o pozemních komunikacích, který zavedl i některé změny v dálničních poplatcích. Výši poplatku zachoval s tím, že ji bude moci vláda upravit svým nařízením. Zákon rovněž zprostil placení poplatku motocyklisty, respektive uvádí, že platí vozidla, která mají minimálně čtyři kola.

Cena dálničních známek vydržela do roku 1998, kdy ji vláda zdvojnásobila. Ministr dopravy Martin Říman to odůvodnil i tím, že se dálniční síť rozšířila. „Prostě dálnice jsou komfortní službou, která nemůže být pro své uživatele zcela zdarma,“ prohlásil Říman. Dodal ale, že výnos z dálničních známek, před zdražením asi miliarda korun ročně, slouží pouze jako doplněk na údržbu silnic a ne na výstavbu nových kilometrů dálniční sítě.

Od roku 2000 pak byly zavedeny i známky krátkodobé, tedy měsíční a desetidenní, později byly například známky dvouměsíční a patnáctidenní, nyní je možné zakoupit krom roční i známku na měsíc či na deset dní. V témže roce se také prudce zvýšil poplatek pro vozidla nad 3,5 tuny, roční na 6000 korun, a pro vozidla nad 12 tun na 12.000 korun.

Pro vozidla do 3,5 tuny byl roční poplatek 800 korun zachován až do roku 2004, kdy se zvýšil o stokorunu. Další stokorunu museli řidiči připlatit od roku 2008 a pro rok 2010 se platilo již 1200 korun. Současných 1500 za rok platí řidiči vozidel do 3,5 tuny od roku 2012. Postupně se zvýšily i pokuty za jízdu po dálnici bez známky, a to na současných až 5000 korun příkazem na místě (ve správním řízení až 100.000 korun). Stejná pokuta hrozí i za ponechání neplatné známky na skle automobilu.

V roce 2018 stát vybral za dálniční známky 5,16 miliardy korun, o rok dříve byly výnosy z prodeje známek kolem pěti miliard korun. Výnosy jsou příjmem SFDI.

Průměrné roční náklady na provoz systému by se v příštích deseti letech, po zavedení elektronických známek měly pohybovat kolem 205 milionů korun, přibližně o 120 milionů méně než nyní. Vlnu kritiky však vyvolala zakázka na informační systém a e-shop, kterou SFDI přidělil za 401 milionů korun firmě Asseco Central Europe. Vedle zakázky na IT služby je těsně před dokončením i výběr provozovatele, který zajistí síť obchodních míst k prodeji známek. Podle odhadů by měla tato síť v příštích pěti letech vyjít na 477 milionů korun. Další části systému budou speciální vozidla pro kontrolu, platební služby, integrace informačních systémů a tvorba statistiky o průjezdech vozidel na zpoplatněných úsecích.

Těžší vozidla v Česku přešla z časového poplatku k výkonovému zpoplatnění. Takzvané mýtné, kdy se platí za počet ujetých kilometrů, hradí kamiony a další vozidla nad 12 tun od roku 2007, vozidla nad 3,5 tuny od roku 2010. Mýtné bylo vybíráno pomocí mýtných bran, od letošního prosince se přešlo na satelitní systém. Za celý rok 2018 stát na mýtném vybral 10,8 miliardy korun, od roku 2007 kolem 108 miliard korun. Jediným příjemcem mýtných plateb je rovněž SFDI.

V současnosti je síť zpoplatněných dálnic a rychlostních silnic u časového poplatku menší než u mýtného. Vozidla do 3,5 tuny musí platit za zhruba tisíc kilometrů dálnic. Vozidla nad 3,5 tuny platí mýtné nejen za dálnice, ale i za některé silnice I. třídy. Celkem tak je dle ŘSD (mytocz.eu) zpoplatněno 2409 kilometrů komunikací.