Původně chtěl Just tento kritický komentář prý věnovat „nezávislé“ publicistice Lidových novin. Byl totiž podle svých slov zvědavý, jak dlouho tam ti cca čtyři zbylí slušní a kdysi nezávislí vydrží hrát pro agenta Bureše trapnou roli stále děravějšího fíkového listu. „A zda, nevymění-li svůj fíkový list včas za list „fejkový“, buď sami odejdou (Jiří Peňás) nebo budou odejiti (Jan Rejžek),“ upřesnil na úvod s tím, že protože mu do meditování o médiích drze vplula Hutkova „nactiutrhačná“ píseň o našem lžiprezidentovi – Miloš a Zubatá, rozhodl se věnovat písni samotné a reakcím na ni.

Začal tedy u spolupracovníka Lidových Novin Jana Schneidera, o kterém sám říká, že umí vyplodit pouze splašky. Dlouho si prý myslel, že sofistikované, zprvu jakoby ironicky chválivé sprosťáctví „spolupracovníka LN“ v článku „Jak Hutka pomáhal budovat demokracii“, jen tak nic nepřekoná. „Po pravdě řečeno, od Jana Schneidera jsem nic lepšího než standardní kýbl splašků na všechny, kdo necelebrují Milošovi, Andrejovi a potažmo Vladimíru Vladimírovičovi, ani nečekal,“ dodal Just.

Od Schneidera prý z poslední doby nezná jedinou stať, jež by nebyla skrytou či zjevnou apologií lžipolitiky zmíněných pánů. Přesto Justa jeho inkvizitorské věty o tom, že „Hutka vystupuje stále dál, aniž by si povšiml, že jeho kariéra již dávno skončila“, že jeho píseň je „dlažební kostka, kterou se dláždí kanály“, a jeho slovnik, či nemotorná metaforika připomínající slovník tzv. Anticharty, u bývalého chartisty přinejmenším překvapují.

Jestliže polovině voličů a většině médií nevadí, že mají v čele státu demokratickými soudy 2x černé na bílém oštemplovaného lháře, neschopného se za své lži omluvit, zato schopného po pijatice u spřátelených ruských soudruhů se takřka v přímém přenosu motat ožralý na mol nad korunovačními klenoty, jestliže jim a panu Schneiderovi to nevadí, tak budiž, říká Just. Ale nemůže podle něj pak nikdo druhé polovině, které to vadí a vždy vadit bude, upírat právo na vulgaritu reagovat vulgaritou. „Zvláště, když je Hutkova „utrápená vulgarita“ (J. Schneider) pořád nepoměrně „slušnější a vkusnější než její model“ (J. Hutka),“ poznamenal Just.

„Schneiderův shora navoněný splašek, jakkoli odporný a zákeřný, je ještě málem brilantním esejem ve srovnání s tím, co vyplodila dáma (a z božího dopuštění léta zastupitelka) jménem Jana Zwyrtek Hamplová na svém blogu téhož dne 6. 8. 2018,“ napsal Just s tím, že ta se s nějakou sofistikou už vůbec nemaže. „A také ne s češtinou, která jí dělá „neskutečné“ potíže: „Hutka je neskutečně neúspěšný zpěvák...“ „Hutka je jedním v čele...“, „Ne pád na dno, ale pod dno...“ „Listopadem se prostě živit nedá!“ - co věta to perla,“ připomněl.

Název jejího slohového cvičení ze zvláštní školy, jak označil jeji text Just, by se dal tesat: „Hutka na dně aneb Když nemá bývalý zpěvák co zpívat a jíst“. „Ano, jíst! Hutkova píseň je špatná, protože nemá co jíst. Železná logika,“ nestačil se divit mediální kritik a dodal, že je-li toto expertka na vzdělanostní projekty, chraň nás pánbu před budoucími vzdělanci!

Poté poukázala na to, že Hamplová „sdílí“ myšlenku Milošova intelektuálního bodyguarda Schneidera: Hutka nepochopil, že už dávno skončil. „Dodnes nepochopil, že plná náměstí po Listopadu měl ne proto, že dobře zpíval, ale že tam ti lidé přišli kvůli úplně jiným jménům...“ On jen k „tehdejšímu tepotu doby tak trochu zpíval a hrál na kytaru“. „To je celé - ona to musí dobře vědět, „protože také na těch náměstích stávala“ - a sledovala tam tepot doby,“ rýpnul si Just.

Původní text ZDE

Rozhodl se proto Hamplové na závěr udělit pár svých rad. „Milá Jano, až se trochu dovzděláte, zjistíte, jak olbřímí jste napsala koninu, stokrát urážlivější než celá Hutkova píseň. Hutka tam v Listopadu jen „tak trochu“ nebrnkal v tepotu doby na kytaru, Hutka se od konce šedesátých let až do svého násilného vyštvání z republiky v rámci StB akce Asanace jako jeden z mála zpěváků nepodřídil normalizaci,“ zdůraznil a zmínil, že naopak Humplová objevila revoltu a Hutkovo „pravdomluvné slovo“ až v davu na náměstích, když jí to nic nestálo. „Myslím, že byste se měla panu Hutkovi omluvit,“ uzavřel.