Jak na tom vlastně česká ekonomika nyní je? „Tím hlavním problémem je skutečně inflace. Trošku možná bychom se mohli bavit o tom, jestli stoupá, nebo klesá. Tam záleží na tom, za jak dlouhý úsek to měříme. Ona stoupá v tom ročním vyjádření, jenom kvůli tomu, že ty vysokoinflační měsíce teď jdou do výpočtu a vypouštíme z toho výpočtu ty nízkoinflační. Ale když se snažíme podívat na ty nejaktuálnější údaje o tom, co dělaly v posledním měsíci ty ceny, protože ty ceny můžeme stejně tak měřit za jeden měsíc, tam ta inflace klesla,“ poznamenal Bartoň.

„To, že rostou ceny, není pro nás překvapivé. Ony rostou 120, 130 let, téměř od začátku 20. století tady nebyly zásadní doby, kdy by ceny klesaly – takže my už všichni, kdo dnes žijeme, žijeme ve světě rostoucích cen. To znamená, že my se musíme bavit, jestli rostou rychleji nebo pomaleji. A nyní, v červnu, rostly pomaleji než v květnu, a to je to, co čekáme. My nečekáme, že by zásadním způsobem mohly začít klesat. My vzhledem k tomu, jaká inflace je a jak rychle narostla, tak by se mohlo stát, pokud by se něco stalo na energetických trzích, že bychom se mohli dočkat i poklesu těch cen, minimálně těch energetických, a potom by záleželo na tom, jestli ty pokleslé ceny směrem k návratu na předcovidovou dobu, těch energetických, které mají třeba 20-30 % váhu, v tom celkovém úhrnu, jestli by to stačilo na to, aby i ten celkový index klesl,“ zmínil Bartoň. 

„Sice nám zlevnila ropa, ale stále je dražší a na světovém trhu je nedostatek těch rafinerií. Čína dokonce má přebytek rafinerií, takže by mohla pomoci, protože po světě se neobchoduje ropou jako takovou, skutečně se v těch tankerech často vozí i benzín a nafta,“ podotkl také Bartoň, že se zvýšily marže – nikoliv pumpařům, ale hlavně je to u rafinerií.

Kam až podle jeho slov může stoupat inflace? „Je téměř nemožné, že bychom za celý rok 2022 zůstali pod 20 procenty... I když by se teď inflace zpolovičněla na tu červnovou, už teď od července, a zůstala by na polovině do konce roku, tak stejně v tom ročním úhrnu naroste,“ uvedl Bartoň. „Dnešní 17% inflace je dána tím, že máme za sebou půl roku relativně nízkého růstu,“ podotkl Bartoň.

Za většinu inflace podle jeho slov může covid-19 – a ne válka. Podle Bartoně byly ceny plynu vysoké už rok a půl předtím, než Rusko zaútočilo na Ukrajinu. „My jsme do tunelu covidu vstupovali s jednou z nejvyšších inflací v Evropě, tak potom asi nikoho nepřekvapí, že se z toho tunelu vynoříme zase na pomyslné špici,“ zmínil Bartoň.

„My se už dneska můžeme rozhodnout, jestli zimu vydržíme, jestli dojde plyn, nebo nedojde. Tím, že už dneska budeme s plynem šetřit, tím pádem náklad rozložíme v čase,“ podotkl také ekonom.