„V historii posledního tisíciletí se poměrně často setkáváme s periodou nějakých 20-30 let, kdy čas proměny chvátá rychleji a pak se zase zpomaluje. Na velkou dynamickou změnu je zapotřebí alespoň oněch nepřesných a empirických dvou až tří desetiletí,“ poznamenal Cílek s tím, že myšlenka „třicetiletého“ cyklu je uklidňující v tom, že člověk tak ve zmatku neprožije celý svůj život. 

Následně se již věnuje knize o Islámském státu arabisty Rainera Hermanna, který podle Cílka uvádí několik údajů, jež staví celou situaci Blízkého východu do jiného světla. „Především my všichni žijeme v mediálním světě, který zajímá, kdy dobudeme Mosul či Aleppo, nebo kdo bude vládnout v Damašku či Bagdádu. Jenže tento vojenský aspekt je druhořadý. To, co je podstatné, se týká okamžiku, kdy začne fungovat stát,“ tvrdí Cílek.

Vzpomíná na arabské jaro, k němuž vzhlížel v roce 2011 svět s nadějemi. „Některé arabské státy se zatím nerozpadají, ale bez ropy nejsou schopné přežít hospodářsky. Zakopaný pes arabského světa není v sektářském násilí, ale v nefunkčních státech. Obyvatelé své státy obvykle nechtějí, protože jim nic nepřinesly, ale zároveň potřebují mít alespoň nějaké životní jistoty a pocit bezpečí. Proto vyměňují loajalitu ke státu za loajalitu k náboženským organizacím,“ podotkl Cílek. 

Původní text ZDE.

Dodává, že své hry následně rozehrávají i další mocnosti jako Francie, Anglie, USA, Rusko a Čína. Existuje totiž silný motiv boje o kontrolu nad ropným průmyslem. „Většina arabských států po svém vzniku podlehla pokušení rentiérského státu placeného buď z ropných poplatků či v případě Egypta ze Suezského průplavu, anebo dokonce mezinárodní pomoci. To je situace současného Egypta, jehož sto milionů občanů drží nad vodou zejména americká potravinová pomoc a ropné peníze ze Saúdské Arábie. Každým rokem přibývá necelý milion Egypťanů,“ sdělil Cílek s tím, že čeká velké a nebezpečné zhroucení Egypta. Tento stát podle něj není schopen přežít ekonomicky. „Na jaře 2016 bylo možné za 100 eur dostat 700 egyptských liber, na podzim to už bylo 1800 liber. Energetické subvence, které egyptský stát vyplácí svým obyvatelům, jsou větší než zisk všech státních podniků. Stát kromě toho subvencuje některé potraviny, léky a pitnou vodu,“ zmínil Cílek.

Podle Cílka je jen otázkou času, kdy rostoucí islámský terorismus zasáhne Evropu doopravdy citelně. „Bude to velké mediální téma, emoce se rozkývají jako v hollywoodském filmu, ale upřímně řečeno z věcného hlediska to bude zpráva asi tak na úrovni srážky dvou vlaků. Důležitá bude klidná a rozumná odezva evropských států. Tady je nutné říct, že česká muslimská komunita je po těch mnoha letech společného života jako celek mimořádně dobře integrovaná, protože mnoho jejích členů pochází z bývalého Sovětského svazu, Bosny či Levanty. Jsou to naši lidé,“ řekl se slovy, že naproti tomu osud Blízkého východu a severní Afriky se jeví jako velice temný, protože tamější státy přestávají hospodářsky fungovat. I z toho důvodu prý specialisté na Blízký východ někdy hovoří o počátku třicetileté války Arabů.

„Je poměrně jednoduché vyhrát nějakou další bitvu, ale bez ropy by bylo skoro nemožné zařídit fungující stát. A do tohoto chaosu přicházejí klimatické změny. Není divu, že se v arabském světě rozvíjí, podobně jako u nás za husitů (což je jiná zhruba třicetiletá epizoda evropských dějin), myšlenka konce věků,“ uzavřel.