Jedním z předvolebních témat, které tzv. demokratická opozice používala jako kladivo na Babišovu vládu, byl růst zadlužení. Ne že by zadlužení nerostlo a taktéž se jistě dalo na něčem či na někom ušetřit. Nicméně celý problém byl podáván v extrémně zjednodušené formě a bez kontextu. Což vyhrává volby, ale ty už jsou pryč a tak je načase se na tento problém podívat trochu zevrubněji a hlavně s ohledem na zbytek Evropské unie.

Z tabulky Eurostatu je možné vidět, že Český dluh vůči HDP mezi roky 2019 a 2020 poskočil. A že se tak stalo téměř po celé Evropě. Česko však stále patří k zemím, které nejsou zadluženy ani do poloviny HDP. Což potvrzuje i o něco pozdější tabulka Eurostatu, která udává zadlužení Česka jako 44,1 %.

Dluhy států EU ve vztahu k HDP v letech 2019 a 2020
Zdroj: Eurostat

Odhlédněme od konce grafu, kde se stále ještě nachází Česká republika a ještě nějakou dobu, i přes strašení rozpočtově odpovědných, nacházet bude, a podívejme se na jeho začátek. Kvůli pandemii covidu celkem čtyři země překročily hranici 100 % vládního zadlužení vůči HDP. Španělsko, Kypr, Francie a Belgie. Tyto čtyři země se tak přidaly k Řecku, Itálii a Portugalsku, které měly vysoké dluhy ještě před epidemií. Řecko dokonce už dluží 200 % svého HDP. A jak Eurostat sám poznamenává, průměrný dluh eurozóny už také překročil 100,5 %. Řečeno zkráceně, tyto země jsou zadluženy až po uši.

Přesto tyto státy dále fungují. Ale vyhlídky, že by se zadlužení snížilo, jsou mizivé. Znamenalo by to buď rozšíření nebo zefektivnění výroby, ovšem v porovnání s ČR jsou tamní pracovníci drazí a navíc bude jakýkoliv rozvoj podvázán Green Dealem. A nebo konec žití nad poměry. Problém těchto zemí ovšem bude, že jejich obyvatelstvo nemá pocit, že by si žilo nad poměry. Jak ukázaly protesty Žlutých vest, uskrovňování je mírně řečeno politicky nebezpečné, řečeno realisticky, žádný příčetný politik se ho nedopustí.