Drulák má za to, že oslabování role státu vede k tomu, že liberální demokracie se mění v oligarchickou demokracii nebo spíše liberální oligarchii. „O demokracii se pak ani nedá mluvit. Takže tyto věci vnitřně oslabují Evropu. A v okamžiku, kdy je Evropa konfrontována s vnějším nebezpečím, a je zároveň takto vnitřně oslabená, tak spadne jako domeček z karet,“ míní. Za viníka považuje globalizaci: „Globalizace je namířena proti státu, směřuje k ekonomickému ideálu světa bez hranic.“

Doplnil, že globalizace se po roce 1989 zdála osvobozující, protože před tím se přes hranice šlo dostat jen těžko.  „Ale pak začínáme vnímat, že pokud chceme mít demokratické rozhodování, které jsme před rokem 1989 také neměli, tak k tomu hranice potřebujeme, protože jenom v rámci národního celku jsme schopni organizovat politický život,“ připomenul.

Podle něho stát část aktivit privatizoval, část byla přenesena na nezávislé regulační orgány, další na nevládní organizace. A došlo to tak daleko, že stát prý sice stále existuje, ale nic neovlivní. „Takže ať volíte jakkoliv, tak se to nezmění, protože politik řekne: ‚Já bych rád udělal, co říkáte, ale my jsme to privatizovali.‘ Takže co se týče energetiky, už o tom nemůžeme tak moc rozhodovat. Nebo co se týče vody, informačních sítí,“ argumentoval diplomat.

Upozornil také na tzv. soudcokracii, tedy že zákon může shodit Ústavní soud. „Dochází k soudcokracii, kde si soudci začnou velmi kreativně vykládat, co vše se dá z ústavy vyčíst. A když jsou dostatečně kreativní, tak vyčtou skoro vše,“ míní. Podle něho to pak znamená, že demokracie je vyprázdněná. „Vy chodíte k volbám, ale nakonec je to jedno,“ popsal situaci.