Od úterý probíhala v Bruselu konference NatCon, která od počátku čelila překážkám ze strany bruselských úřadů. Konference se konala v hotelu Claridge, který byl již třetím místem konání konference poté, co je na nátlak socialistického starosty Bruselu Philippa Close odmítl sál Concert Noble. Akci odmítl nakonec i domluvený luxusní hotel Sofitel poté, co se o to zasadil liberální starosta městské části Etterbeek.

Do hotelu Claridge tak byla konference nuceně přesunuta jen pár dní před konáním akce. Emir Kir, starosta čtvrti, kde se nachází hotel Claridge, ihned poté uvedl, že podnikne „všechna možná opatření" k ukončení akce. „Radnice rozhodně nedala souhlas s konáním této akce. Byl jsem zaskočen a dozvěděl jsem se o tom teprve včera v podvečer,“ uvedl Kir v pondělí večer.

Objevily se také zprávy, že úřady pohrozily přerušením dodávky elektřiny, a tuniskému majiteli místa konání konference úřady sdělily, že pokud bude v konferenci pokračovat, postarají se o to, aby zkrachoval. Na akci podle Nigela Farage nedorazilo ani žádné občerstvení.

„Věděl jsem, že mě v Bruselu nepřivítají. Zrušení jednoho místa konání, O.K. S tím se dá žít. Ale zrušit dvě místa konání je naprosto nehorázné. Možná víte, nebo nevíte, že na místo, které nás včera večer přijalo, volal místní starosta a vyzval policii, aby přišla a konferenci ukončila. Dokonce už mluvili i s dodavatelem jídla. Jídlo ještě nedorazilo. Nedorazily talíře. A co je nejhorší: nedorazilo pití! Tuniskému majiteli, který věří ve svobodu slova, řekli, že pokud tuto konferenci uskuteční, zkrachuje. Volali jeho ženě. To je to, proti čemu stojíme,“ prohlásil Farage.

I knew I wouldn't be welcomed back to Brussels. Having one venue cancel, ok. I can live with that. But for two venues to cancel is absolutely outrageous.

What you may or may not know is that the venue that accepted us last night is receiving phone calls from the local mayor, and… pic.twitter.com/RA2GbZHEL2

— National Conservatism (@NatConTalk) April 16, 2024

Když se akci nepodařilo zrušit předem, bruselské úřady se o to pokusily v den akce. Po dvou hodinách konání konference dorazila na místo policie, aby organizátory informovala, že akce bude ukončena. „Úřady se rozhodly akci ukončit kvůli možnosti výtržností,“ sdělil jednomu z organizátorů policista podle bruselského listu Politico.

Policisté se prý obávali „narušení veřejného pořádku“ a „s okamžitou platností“ vynucovali ukončení konference. Policie nejprve dala účastníkům 15 minut na opuštění místa konání, ale poté došlo k patové situaci, protože organizátoři konference NatCon odmítli podepsat výpověď s odůvodněním, že se odvolají.

Zatímco konference pokračovala, Mezinárodní aliance na obranu svobody (ADF) dala podnět k belgickému soudu. Ten vydal ještě téhož dne v noci mimořádné rozhodnutí ve prospěch NatCon. V mimořádném rozhodnutí soud rozhodl, že „článek 26 Ústavy v Belgii přiznává každému právo pokojně se shromažďovat", a ačkoli má starosta pravomoc vydávat policejní nařízení v případě „vážného narušení veřejného pořádku nebo jiných nepředvídaných událostí", v tomto případě neexistovala dostatečná hrozba násilí, která by to ospravedlňovala.

Soud zdůvodnil, že „z napadeného rozhodnutí se nezdá být možné dovodit, že by se samotnému sjezdu přisuzoval účinek narušení klidu". Spíše se zdá, jak je uvedeno v rozhodnutí, že „hrozba pro veřejný pořádek je odvozena čistě z reakcí, které by jeho pořádání mohlo vyvolat mezi jeho odpůrci".

„Tím, že správní soud povolil pokračování Národní konzervativní konference, se postavil na stranu základních lidských práv. I když zvítězil zdravý rozum a spravedlnost, to, co se včera stalo, je temnou skvrnou na evropské demokracii. Žádný úředník by neměl mít pravomoc ukončit svobodné a pokojné shromáždění jen proto, že nesouhlasí s tím, co se říká. Jak může Brusel tvrdit, že je srdcem Evropy, když jeho úředníci dovolí, aby byla slyšet jen jedna strana evropské konverzace?" uvedl Paul Coleman, výkonný ředitel ADF, jeden z pozvaných řečníků na konferenci NatCon.

Možná si položil stejnou otázku i belgický premiér Alexander De Croo, který o několik hodin později na sociální síti X označil události za nepřijatelné. „Autonomie obcí je základním kamenem naší demokracie, ale nikdy nemůže zrušit belgickou ústavu, která zaručuje svobodu projevu a pokojného shromažďování od roku 1830. Zákaz politických shromáždění je protiústavní. Tečka,“ uvedl De Croo.

Server The Critic připomíná, že jak místní starosta Emir Kir, tak bruselský starosta Phillip Close nebyli vždycky tak znepokojeni ohrožením „veřejné bezpečnosti, klidu a míru" ze strany politiků, s nimiž přicházejí do styku.

V lednu 2020 byl například Kir vyloučen z belgické Socialistické strany za sérii podle jeho slov „příjemných“ setkání se členy proislámské turecké ultranacionalistické strany MHP, která má úzké vazby na polovojenskou skupinu Šedí vlci, jež vyznává antisemitské konspirační teorie a je zodpovědná za násilí proti etnickým a náboženským menšinám v mnoha zemích.

V loňském roce byl zase do Bruselu pozván starosta Teheránu Alireza Zakání, ultraradikální představitel íránského režimu, který se spolu s dalšími 14 íránskými představiteli zúčastnil bruselského městského summitu, kde se setkal i s bruselským starostou Phillipem Closem. Náklady na ubytování íránských úředníků hradil bruselský region.

Zakání je členem polovojenské jednotky Basídží, kterou v roce 1979 založil ajatolláh Chomejní a na kterou Evropská unie uvalila sankce za závažné porušování lidských práv. Tato organizace, která je napojena na Sbor islámských revolučních gard (IRGC), potlačila studentskou revoltu na Teheránské univerzitě v červenci 1999, při níž byli protestující studenti zabiti.

Na otázku ohledně návštěvy teheránského starosty, která byla hrazena z veřejných peněz Belgie, vysvětlil bruselský státní tajemník Pascal Smet, že bruselský městský summit je významnou mezinárodní konferencí. „Teherán je členem této celosvětové sítě a Metropolis jej v této funkci pozval. Brusel je hlavním městem diplomacie. To, že jsou přítomni určití lidé, neznamená, že s nimi souhlasíme... Nebyl jsem pro to, aby přijel, a nemluvil jsem s ním," řekl.

Ministerstvo zahraničí země však mezitím potvrdilo, že belgické velvyslanectví v Íránu vydalo Zakánímu vízum na naléhání bruselského regionu. „Státní tajemník Pascal Smet se rozhodl pozvat teheránského starostu na bruselský městský summit i přes negativní stanovisko ministerstva zahraničí. Výslovně požádal naše služby, aby nevznášely námitky, a zdůraznil, že pro bruselský region je důležité, aby byl Teherán na této akci zastoupen."