Kupka chce z důvodu udržení konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu navrhnout dřívější přezkum dopadů zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory v EU. Zákaz prodeje aut se spalovacím motorem byl schválen pro rok 2035. V roce 2026 se má konat revize, která zhodnotí, jak probíhá přechod na elektromobilitu.

Tento přechod ale ani zdaleka nepostupuje tak rychle, jak se očekávalo a Kupka proto volá po tom, aby se s revizí nečekalo a proběhla už v roce 2025, protože je zřejmé, že původní termín konce spalovacích motorů nemusí být reálný.

„Požadujeme, aby revize tohoto zákazu proběhla již v roce 2025, namísto původně plánovaného roku 2026. Chceme o tom jednat s novou Evropskou komisí a zároveň připravujeme poziční dokument, pro který bychom chtěli získat koalici podobně smýšlejících států tak, jak tomu bylo v případě revize normy Euro 7,“ uvedl Kupka podle informací serveru garaz.cz.

Kupka tím dle svých slov navazuje na aktivity italské premiérky Georgie Meloniové. „Naším cílem musí být udržet konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu a zároveň zabránit tvorbě bariér, které by znemožnily nákup nových cenově dostupných automobilů. Máme ambici být lídry snah o změnu nastavení evropských plánů týkajících se spalovacích motorů,“ dodal ministr, že je potřeba získat dostatečně širokou podporu podobně smýšlejících států.

Italský ministr průmyslu Adolfo Urso minulý týden prohlásil, že řada členských zemí podporuje snahy Říma posunout zákaz prodeje automobilů na fosilní paliva prostřednictvím revize tohoto moratoria, přičemž revize by měla proběhnout právě už v roce 2025.

Podle Ursa Řím dosáhl „širokého konsenzu“ ohledně navrhované změny v celé Evropské unii, včetně Španělska, Německa, Rakouska, Nizozemska a Polska.

Jenže podle diplomatických zdrojů bruselského listu Politico žádná taková podpora ve skutečnosti neexistuje. „Nizozemsko návrh na posunutí plánované revize z roku 2026 na rok 2025 nepodporuje,“ uvedl anonymně úředník obeznámený s diskusemi.

Proti posunutí revize se zatím postavilo také Rakousko, kde končící ministr životního prostředí a mobility uvedl: „V tomto případě se jedná o překotnou změnu. My jsme pro bezpečnost plánování a technologickou přehlednost namísto ukvapených změn.“

Polsko ponechalo takové myšlence otevřené dveře, ale rovněž se zdrželo toho, aby Itálii plně podpořilo. Náměstek polského ministra pro technologie Ignacy Niemczycki po bilaterálním jednání s italskou stranou řekl, že by „podpořil“ návrh Ursa, ale zdůraznil, že to není jeho rozhodnutí. „Není to moje ministerstvo, které v Polsku toto téma vede, ale řekl bych, že jsme otevřeni tomu, abychom se s těmito údaji seznámili,“ řekl Niemczycki.

Španělsko mezitím uvedlo, že by bylo otevřeno dřívějšímu přezkumu návrhu zákona o emisích, ale je proti změně samotných cílů. „Nesouhlasíme se snížením ambicí a dáváme přednost posílení nástrojů pro usnadnění adaptace,“ uvedl mluvčí španělské vlády s tím, že požadují „nějaký druh finanční pomoci“ na pomoc svému automobilovému průmyslu.

Italský návrh hledá podporu silného hráče, německý ministr hospodářství Robert Habeck podle italské strany údajně souhlasí s návrhem na posunutí přezkumu na příští rok. Jeden z diplomatů EU to potvrdil. „Habeck souhlasil s tím, že se přezkum legislativy přeloží na začátek roku 2025,“ uvedl.

Mluvčí Habeckovy kanceláře však dodal, že vicekancléř „dal jasně najevo, že zde nedává žádné sliby, protože přezkum je zakotven v evropském právu“.  „Vedli jsme přátelský rozhovor, ale ne zcela ve stejném duchu. Není naším cílem zpochybňovat postupné vyřazování emisí v roce 2035,“ dodal státní tajemník pro hospodářství Sven Giegold.  

Navíc i kdyby se podařilo dát dohromady koalici, která by prosazovala přesunutí revize z roku 2026 na rok 2025, není jasné, zda by ji zákonodárci stihli dokončit v nově navrhovaném termínu. „Přesunout přezkum do roku 2025 je téměř nemožné. Vždyť příští komise bude mít mandát až koncem tohoto roku,“ uvedla Julia Poliscanová z organizace Transport & Environment.