„Projev obžalovaného a s ním spojené aktivity se vyznačují rasismem, antisemitismem, negováním spáchané genocidy, podněcováním agresivity a nenávisti vůči ostatním osobám pro jejich rasu, náboženství, ale i například pro jejich etnický původ či sexuální orientaci,“ píše se v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1, jenž má k dispozici i server Lidovky.cz. Rozsudek prý účtuje s jeho veřejnými projevy, jako je například vystoupení na demonstracích od května 2013 do července 2016, kde novinář verbálně útočil na Židy, popíral holocaust a xenofobními výroky se opíral do uprchlíků především muslimského vyznání.

V rozsudku, pod kterým je podepsaná soudkyně Pavla Hájková, také stojí, že ze strany obžalovaného se i ve vztahu k islámu jedná o často dezinformační kampaň, která má mezi lidmi rozšiřovat strach ze všech, kteří se k tomuto náboženství hlásí, a podpořit rasistické a agresivní teze obžalovaného o všech migrantech a o nutnosti se s těmito (slovy obžalovaného) vetřelci vypořádat i se zbraní v ruce, napsal redaktor serveru Lidovky.cz Jan Horák.

Ten také poukázal na to, že z rozsudku vyplývá, že Adam B. Bartoš se antisemitismu dopustil především svou publikační činností, ve které zpochybňuje holocaust, popírá existenci plynových komor a podsouvá Židům snahu o spiknutí s cílem ovládnout svět. Na podobných tezích prý Bartoš vystavěl i své autorské knihy. „V knihách obžalovaného lze spatřovat zásadní despekt k Židům a jejich národu a snahu o šíření konspirací o tajném židovském spiknutí za ovládnutí světa a škodlivosti tohoto národa,“ stojí v rozsudku. Soudkyně prý podtrhla závažnost Bartošových nenávistných projevů vůči Židům tím, že se v rozsudku pustila do rozsáhlého historického exkurzu o holocaustu, jeho nezpochybnitelné existenci a hrůzném odkazu.

Adam B. Bartoš se prý obhajoval především tím, že naplnil své právo na svobodu slova. Podle soudkyně však tato sovoboda není bezbřehá a proti jeho vyjádření postavila závěry Evropského soudu pro lidská práva, uvedl redaktor Horák. „Obžalovaný se tedy nemůže dovolávat svobody slova, jelikož ji prokazatelně zneužil k šíření rasismu, antisemitismu, negování spáchané genocidy a podněcování k agresivitě a nenávisti vůči ostatním osobám,“ uvedla soudkyně, který Bartoše odsoudila za sedm skutků, které kvalifikovala jako hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob, dále popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia a nakonec podněcování k nenávisti vůči skupině osob.

Původní zdroj ZDE

Bartoš si za to vyslechl dvouletý podmíněný trest s tříletou zkušební lhůtou, během níž má na něj dohlížet probační úředník, zdůraznil redaktor Jan Horák. Připomněl také, že rozsudek padl v lednu, Bartoš se na místě odvolal. V závěru rozsudku pak údajně soudkyně vyzvala stát, aby zvážil omezení činnosti Bartošovy partaje Národní demokracie. Návrh na zrušení strany ze zmíněných důvodů může podat jen vláda. „Toto politické těleso vystupuje jako militantní a nenávistně zaměřený subjekt, kdy činnost a proklamace členů se často zásadním způsobem příčí devizám a základům demokratického právního státu,“ napsala. „Mám z toho dojem, že je to takový aktivistický rozsudek,“ reagoval advokát Robert Cholenský.