Premiér mockrát jinak. I tak by se dal uvést pravidelný přehled mediálních zajímavostí. „Bylo by to možná i k smíchu, kdyby to ovšem nebylo k pláči. Naše vláda má v čele komika, který zřejmě předpokládá, že lid je složen z lidí nechytrých, kteří neumějí ani základní počty. Předvolební agitační proslov Petra Fialy minulou neděli na televizních obrazovkách, kromě spousty frází, obsahoval jednu velmi pitoreskní tezi. Tím, že budou občané šetřit s energiemi, prý ušetří vlastní peněženky. To je truchlivé svědectví toho, jak námi všemi vláda manipuluje. Říci tuto nesmyslnou větu v okamžiku, kdy jsme tzv. zastropováním zvedli ceny elektřiny na cca šestinásobek, je pohrdání zdravým rozumem a občany,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Upozorňuje přitom, že raketový růst cen elektrické energie nebyl způsobem válkou na Ukrajině, jak tvrdil premiér, nýbrž tím, že česká politická reprezentace přistoupila na absurdní letadlovou hru zvanou lipská burza. „Česká republika byla dlouhodobě energeticky soběstačná, vyráběla energii za nepatrný zlomek ceny, než za jakou si ji dnes musí od lipských lichvářů nakupovat. To je selhání českých politiků, nikoli důsledek mezinárodní přetlačované mezi Západem a Východem, jmenovitě mezi USA a Ruskem. To je nemravné kupčení s monopolně ‚vlastněnou‘ komoditou, kde na jedné straně stojí zástupy ožebračených, a na druhé straně hrstka topící se v čím dál větších penězích,“ poukazuje mediální analytik.

Hledejte nějaké rozdíly mezi Fialou a Jakešem

Chce ovšem, aby to, co říká, nebylo chápáno jako nějaký nářek „přátel starých pořádků“, jak paušálně nazýval své ideové oponenty Václav Havel. „To je nářek nad ostudnou likvidací základních principů tržní ekonomiky. Ta přece spočívá v konkurenci a je naprostým protipólem kartelů a monopolů, které mohou diktovat ceny. Je soubojem o spotřebitele, v němž vítězí ten, kdo nabízí nejefektivněji. Administrativním aktem ‚ukrást‘ nějakou životně důležitou komoditu státům, které ji produkují, dokonce víc, než samy spotřebují, znamená pak nejen onen nepoměr mezi masovou pauperizací a bohatnutím hrstky domluvených, ale znamená to navíc omezení možnosti svobodně obchodovat s něčím, co sami vyrobíme. Tedy i svobody stanovit si cenu, která nás učiní konkurenceschopnými,“ vysvětluje Petr Žantovský.