„Chápu, že v mém případě, to byl speciální tlak... moje potenciální viróza ohrožovala nejen českou vládu, ale dokonce i vládu německou, protože jsem se pár dní před tím sešel s německou ministryní kultury,“ uvedl ministr Zaorálek, který v pátek absolvoval druhý test na COVID-19, jehož výsledek byl negativní.

„Jsem rád, že dnes na vládě znovu schválili, že pošlou další vojenské týmy, konkrétně 68 vojáků pro Karvinou na plošné testování,“ pokračoval s tím, že je třeba testování zrychlit. Problém této nákazy je podle něj v tom, že se na jedné straně uvolňuje, aby byl normální život, ale ve chvíli, kdy to vypukne, je zase třeba vojenský režim. „Tedy že věci musejí jít rychle a neodkladně,“ doplnil.

„Když sedíte doma, je dost frustrující samo o sobě, když nemůžete ven a když ke všemu ani nevíte, na čem vlastně jste. Je to psychicky těžké,“ řekl z vlastní zkušenosti ministr kultury.

„Volal mi to pan hejtman Běhounek, říkal, že má pro mne velmi nepříjemnou zprávu. A sice že jsem byl 26. června v kontaktu s občany ve Větrném Jeníkově, kde vzápětí vypukla epidemie. Že nesmím nikam vycházet, bude se dělat test a bude se čekat, co dál,“ přiblížil ministr, jak se o možném nakažení dozvěděl.

Podle svých slov pociťoval jisté speciální zacházení z důvodu, že je ministr: „Na výsledky testů jsem čekal opravdu jen hodiny, uvědomoval jsem si, že to nění běžné. Získal jsem informace o tom, že to normálně zdaleka tak rychle neprobíhá. Když to takto poznáte na sobě, uvědomíte si, jak moc je důležité, abyste dostával jasné instrukce, věděl jste, co vás čeká, a nebyl jen někde zavřený a nevěděl, co bude,“ prozradil Zaorálek, co mu ukázala karanténa a jak nepříjemně se musí cítit většina lidí, kteří čekají na výsledky testů mnohem delší dobu.

„Nesmíme usnout na vavřínech. Proto budou teď rozmístěny do ohniskových míst vojenské týmy, které poskytne armáda. Beru to tak, že tam, kde se objeví nově nákaza, je třeba, aby se ihned začalo plošně testovat, abychom situaci rychle zvládli a opouzdřili,“ uzavřel s tím, že nástroj a způsob, jak to dělat, máme a samozřejmě jej stále zdokonalujeme.