Za to je také Stropnický věčným otloukánkem opozičních i koaličních politiků. Aby toho nebylo málo, peněz na utrácení pro armádu je podstatně více, než se původně očekávalo. A nový americký prezident Donald Trump spojencům v NATO jasně vzkázal, že kdo za obranu nezaplatí, ten může zapomenout na vřelý vztah s nejdůležitějším aliančním partnerem, připomíná list.

Průšvih s pomalým nakupováním začíná u armády. Generální štáb po letech stagnace a ořezávání výdajů na obranu ztratil schopnost definovat své požadavky. Lidé znalí zbrojních technologií často přecházeli do soukromé sféry, aby naopak radili dodavatelům. To je ostatně i příklad Czechoslovak Group (CSG) Jaroslava Strnada, jehož firmy v posledních letech dodávají české armádě čím dál více techniky, píše list.

Podle něj více než polovina specifikací k nákupům přichází z generálního štábu k úředníkům na obraně pozdě. Často jsou požadavky rozporuplné a v tržních podmínkách se pak jen těžko hledá vhodný dodavatel, který by uměl splnit přání vojáků za přijatelnou cenu. To byl i případ specifikací na víceúčelové vrtulníky, které se několikrát měnily. Mezi favority nyní patří americký Bell či britsko-italská společnost AgustaWestland. Dohoda o nákupu 12 kusů by mohla padnout už letos. S největší pravděpodobností však nepůjde o klasický tendr, nýbrž o dohodu uzavřenou na úrovni vlád, uvádí deník.

Další faktor, který zpomalil nákupy, byl podle listu nízký počet odborníků na vyzbrojování na Ministerstvu obrany. Kvůli škrtům odešly desítky lidí, nábor nových jde pomalu.