Šéf opozičního parlamentního hnutí SPD Tomio Okamura vyjádřil obavy ze skandálního zasahování USA do prezidentských voleb v Rumunsku.

„Spojené státy naprosto skandálně zasahují do prezidentských voleb v Rumunsku, vyhrožují mu a porušují jeho suverenitu. Je vidět, že USA považují své spojence za své vazaly. Spojené státy varují Rumunsko před ‚vážnými negativními dopady‘, pokud se Rumunsko odvrátí od Západu. Vzkaz amerického ministerstva zahraničí přišel poté, co první kolo prezidentských voleb v Rumunsku vyhrál proruský kritik NATO Calin Georgescu, který se ve druhém kole 8. prosince měl utkat se šéfkou středopravého opozičního uskupení Zachraňte Rumunsko Elenou Lasconiovou.

Hnutí SPD naprosto odmítá, aby se jakékoli cizí státy pletly do voleb a porušovaly svrchovanost suverénních států. Rumuni mají právo si zvolit, koho chtějí, bez zasahování zvnějšku,“ uvedl Okamura na svém facebooku.

„Těžce získaný pokrok Rumunska, které se ukotvilo v transatlantickém společenství, nemůže být zvrácen zahraničními aktéry, kteří se snaží odklonit rumunskou zahraniční politiku od jeho západních aliancí. Jakákoli taková změna by měla vážné negativní dopady na americkou bezpečnostní spolupráci s Rumunskem, zatímco rozhodnutí omezit zahraniční investice by odradilo americké společnosti od dalších investic v Rumunsku,“ napsal ve středu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller.

Právník Pavel Hasenkopf tvrdí, že v Rumunsku došlo k prozápadnímu převratu, a podrobně vysvětluje okolnosti a důsledky této události. „26.11.2024 se v Rumunsku konalo 1. kolo prezidentských voleb, ze kterého postoupili do 2. kola dva ‚nonejmové‘: Calin Georgescu, cca 23 % hlasů, odporný pravičák, vedle kterého je Filip Turek učiněné jehňátko, a Elena Lasconi, cca 19 % hlasů, kterou podporují všechny LGBT apod. Marcel Ciolacu, stávající premiér, sociální demokrat, jehož vítězství se tak nějak předpokládalo, zůstal za Lasconiovou pozadu o pouhých 2340 hlasů a nepostoupil do 2. kola. 28.11.2024 dal Ústavní soud Rumunska, na návrh dvou minoritních kandidátů, jejichž jména nemá smysl uvádět, výsledky 1. kola přepočítat. 2.12.2024, po proběhlém přepočtu, Ústavní soud Rumunska výsledky 1. kola prezidentských voleb potvrdil, s konečnou platností, bez možnosti odvolání. Jednohlasně.

Následně ale 6.12.2024 Ústavní soud Rumunska své rozhodnutí z 2.12.2024 zrušil a současně zrušil nejen 1. kolo voleb, ale volby jako celek – nové volby se budou muset konat úplně od začátku, tj. budou muset být nově vyhlášeny, kandidáti se budou muset nově zaregistrovat, proběhne nová předvolební kampaň, nové hlasování a sčítání v 1. i v 2. kole.

V mezidobí, mezi 2. až 6.12. zaznělo nejdřív temné varování z Bílého domu o důležitosti Rumunska pro NATO (o tom žádná, díky poloze u Černého moře jsou asi100krát důležitější než my nebo Slovensko). Calin Georgescu se nechal slyšet, že bude-li zvolen, okamžitě zarazí další pomoc Ukrajině. Objevila se ‚ruská stopa“ a rumunská bezpečnostní rada o tom odtajnila důkazy.“

O zveřejnění důkazů rozhodl končící rumunský prezident Klaus Iohannis. S odkazem na tyto dokumenty následně Ústavní soud rozhodl, že volby byly ovlivněné za zahraničí a proto se musí opakovat.

Rozhodnutí přišlo jen pár hodin poté, co Spojené státy vyjádřily obavy z možného zahraničního vměšování do rumunských prezidentských voleb poté, co byly odtajněny dokumenty, podle nichž byla země během tří po sobě jdoucích hlasování terčem „agresivních hybridních ruských útoků“. Že se proruský ultranacionalista Calin Georgescu, který se předtím pohyboval v jednociferných číslech, v prvním kole prezidentských voleb probojoval k vítězství, vyvolalo v členské zemi Evropské unie a NATO velké překvapení.

K tomu Hasenkopf dodává ještě své další poznatky, stojící za pozornost. Stávajícímu prezidentovi Klausi Iohannisovi vyprší mandát 21.12.2024. Po dobu, kdy bude prezidentský úřad neobsazen (a že minimálně několik týdnů, spíše měsíců, neobsazen bude, je po rozhodnutí Ústavního soudu už jasné), jeho pravomoci dočasně přecházejí na předsedu rumunského Senátu. V těchto zrušených volbách, úplně na začátku, Ústavní soud potvrdil odmítnutí registrace jedné kandidátky s odůvodněním, že má špatné hodnoty,“ uvádí.

Dodejme, že předsedou rumunského Senátu je Nicolae Ciucă, předseda jedné z vládních stran, které zrušení voleb podporují. Někdejší generál ve službách NATO byl na podzim v Praze na konferenci GLOBSEC, organizované Petrem Kolářem.

Premiér Marcel Cioalacu, sociální demokrat, byl považován za favorita prezidentských voleb. Nakonec ale neprošel do druhého kola, těsně jej porazila novinářka Elena Lasconiová. Ta je zastánkyní západního směřování Rumunska, ale zároveň kritičkou současné vlády.

Hasenkopf pak celou kauzu shrnul: „Pro pořádek: Rumunský ústavní soud nejdříve 2.12. nejdříve fakticky řekl, že v prvním kole nebyly žádné podvody při sčítání hlasů, jednotliví kandidáti opravdu dostali tolik, kolik bylo napočítáno. 6.12. Pak dodal, že ty volby jsou celé špatně, protože je ovlivnili Rusové, a proto nemohou být platné. Lapidárně řečeno, rumunský Ústavní soud řekl, že kdyby se do kampaně nemíchali Rusové, ty volby by dopadly úplně jinak ... to je mnohem víc hard verze, než se zatím kdokoli kdekoli na Západě odvážil. Tímhle sestřelí kdykoli jakékoli volby. Někde jsem zaslechl, že TikTok, přes který ti Rusové ovlivňovali volby, sleduje jen asi promile Rumunů.

Sečteno a podtrženo, v Rumunsku právě proběhl prozápadní převrat,“ shrnuje komentátor Pavel Hasenkopf.

Kriticky se k anulování rumunských voleb vyjádřil také komentátor Vidlák, neboli Daniel Sterzik: „Tak nám rumunský ústavní soud anuloval rumunské prezidentské volby. Proč? Protože dostal ‚zvýšený počet žádostí o anulování‘. Fakt, nekecám. Kampaň Calina Georgescu prý byla ‚organizována zvenčí‘. Navíc prý Georgescuovi hrozí zatčení a zákaz opětovné kandidatury. Rumunsko je člen NATO, přes Rumunsko teče velká část vojenské pomoci na Ukrajinu a přes rumunské přístavy se posílá do světa ukrajinské obilí. K tomu tam má NATO důležitou základnu. Tohle všechno chtěl Georgescu omezit a nijak se tím v kampani netajil," vysvětloval.

Podle Vidláka je rumunský příběh nový v tom, že zašel dále, než jakékoliv rušení voleb předtím. V Rakousku nebo jinde se vždy našlo nějaké věcné zdůvodnění, které vypadalo alespoň trochu důvěryhodně, třeba zmatky ve sčítání. To v Rumunsku nebylo, Ústavní soud jasně řekl, že volby a sčítání proběhly správně. Zrušení voleb proběhlo na základě podnětů a stížností občanů na osobu jednoho z kandidátů, což je naprostá novinka. 

Volby byly podle Vidláka poslední věcí, kde se ještě mohla projevit vůle veřejnosti. „Pořád ještě platilo, že výsledek voleb je, i přes mediální masáž České televize, nejistý. Ale co se divím, vždyť takhle vznikla i dnešní podobna EU, pamatujete? Tak dlouho se opakovala referenda, až vyšla, jak věrchuška potřebovala. Tak teď už se to bude dělat i s normálními volbami. Když nevyjdou podle představ mocných, tak se prostě zopakují. Jen, tehdy jsme si z toho dělali legraci, místo abychom povstali," píše dále. Rušení voleb podle něj představuje definitivní konec demokracie.

„Volby jsou takový ukazatel, která strana by vyhrála občanskou válku. Je to způsob, jak to zjistit, aniž bychom si všechno roztřískali a vyvraždili se navzájem. Anulování voleb ale na celé věci nic nezmění. Nálady ve společnosti se cinknutými volbami neuklidní. Jen se bude muset ta občanská válka odehrát doopravdy. Když volby neslouží svému účelu, tak se vrátíme ke starším metodám. Není-li možné vyhrát podle ústavy, tak se bude vyhrávat pomocí pučů, majdanů, převratů a revolucí," dodává Vidlák.

„Ale co se divíme. Chcípající kobyla nejvíc kope. Smrtelné křeče už takhle vypadají a to, co tento režim vyneslo nahoru, na to stejné teď režim zajde. Ale nebude to nic pěkného,“ uzavřel svůj názor Vidlák.

Protinázor v pohledu na situaci nabídla senátorka Miroslava Němcová, která kroky rumunského ústavního soudu kvituje. „Skvěle Rumunsko. Tamní Ústavní soud zrušil výsledky prezidentské volby kvůli ovlivňování ze zahraničí. Takže Putin tam svého nohsleda zatím neprosadil. Ještě je naděje,“ napsala politička vládní ODS.

Skvěle Rumunsko. Tamní Ústavní soud zrušil výsledky prezidentské volby kvůli ovlivňování ze zahraničí. Takže Putin tam svého nohsleda zatím neprosadil. Ještě je naděje.????

— Miroslava Němcová (@Nemcova_Mirka) December 6, 2024